Dopisy, osobní a cestovní deníky, paměti ... Prameny, které se těší stále větší pozornosti historiků. Nejenže dávají nahlédnout pod strohou slupku "událostí dějin" nabízejíc individuální úhel pohledu, ale přibližují tak daného autora či autorku, kteří k nám promlouvají i přes propast času.
Jak vypadalo dětství v 19. století? Jak rodiče vychovávali své děti? Jaká byla role otce a matky při výchově? Jaké byly požadavky pedagogů na výchovu dětí v rodině? Kde získávaly děti své vzdělání? Co očekávala společnost od školy? Jaké vzdělání poskytovala chlapcům a jaké dívkám? Jak vypadala výuka slohu? Jakou roli hrálo ve výchově náboženství? Jaká byla úroveň vzdělanosti žen v řemeslnických rodinách? Jak byly vzdělávány měšťanské dívky z "lepších rodin"? Proč duchovním vadily negramotné ženy a proč pedagogové tolik volali po (přiměřeném) vzdělání žen? Tyto a mnohé další otázky si klade autorka této knihy. Odpovědi na ně hledala v dobové korespondenci, odborné literatuře i beletrii.
Im 2. Band ihrer Untersuchung zur Alltagskorrespondenz in der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts konzentrieren sich die Autorinnen auf briefliche Kontakte sprachlich gemischter Partnerbeziehungen und ihr familiäres Umfeld. Vorgestellt wird neben der Korrespondenz der ersten Schriftstellerinnen mit deutschsprachlichen Wurzeln die Partnerkorrespondenz zwischen J. Jungmann und J. Swietecky, J. E. Purkyně und J. Rudolphi, P. J. Schaffarik und J. Ambrosi, F. L. Celakovský und M. Wenta sowie A. Reis, Briefe von K. S. Amerling, J. F. Frič und J. Reis, A. Brauner und A. Neumann, K. H. Borovský, seiner Verlobten F. Weidenhofferová und seiner Ehefrau J. Sýkorová, Korrespondenz zwischen V. Fingerhut/Náprstek und seiner Geliebten K. Krákorová sowie der späteren Ehefrau J. Krízková und anderer Personen. Vom besonderen Interesse ist die Korrespondenz in den Herkunfsfamilien von F. Palacký, J. Miechura, F. Rieger, J. V. Frič und P. J. Schaffarik sowie die deren Nachkommen. Auch dieser Band enthält zur Illustration der soziokulturellen Verhältnisse Genealogien der einzelnen Familien, die die Rolleninhalte von Frauen erahnen lassen.
Kronika a drobné památky ostruženské farnosti : autorská monografie vzniklá v rámci odborných seminářů na FF a FR UPa / Jana Stráníková, Vladislava Říhová
V případě velišské farní kroniky máme co do činění s velmi zajímavým pramenem, který obsahuje zápisy o historii farnosti, líčení soudobého dění, reflexi událostí širšího významu a zahrnuje také podrobné popisy církevních staveb a charakteristiku drobných památek nacházejících se v teritoriu někdejší velišské farnosti. Charakteristiku stavu památek, tak jak je viděly osoby žijící v době od sklonku 19. století do poloviny 20. století, lze při odborném bádání využít různě. Editorky této publikace se rozhodly zpřístupnit čtenářům velišskou farní kroniku formou edice a doplnit ji vylíčením současného stavu drobných památek.
Sborník příspěvků ze IV. pardubického bienále 2006. Oblasti přednášek: Gender - koncept a historiografie; Žena - status - profese a Prameny a jejich řeč.