Válečný deník čečenské dívky Deník čečenské studentky, psaný od roku 1994 s přestávkami do roku 2006, zachycuje drásavou realitu země uprostřed válečného konfliktu. Osobní a válečný deník Milany Terloevové je svědeckou výpovědí o životě mladé dívky v době, kdy vrcholí drama rusko-čečenské války. Autorka s faktografickou přesností zaznamenává klíčové události konfliktu. V přímých vstupech promlouvají očití svědci bojů, oběti perzekucí, "čistek" a "filtračních táborů", rodina a generační druzi. Dokument o osudech lidí v šílené lokální válce, která nemá konce, je především statečnou výpovědí o zoufalství těch, kteří ještě zápasí po dvanácti letech násilí o přežití. Není smyslem deníku vysvětlovat chaos lží, který válku obestírá, pouze dokumentuje tok událostí od napadení Čečenska ruskou armádou, přes útok na Groznyj v lednu 1995, kdy se z města, nazývaného Paříží Kavkazu, staly ruiny, v nichž po léta přežívali lidé. Čečensko je země na hranicích Evropy, není srovnatelné s problémy arabsko-muslimského světa. Drama této země je postaveno na ruské imperiální zvůli a postsovětských přemetech. Autorka měla to výjimečné štěstí, že díky nadaci Studium bez hranic, prožila dva roky v Paříži, což nepochybně přispělo ke svébytnosti uvedeného dokumentu. Dodatky deníku obsahují chronologii historických událostí od r. 1785-2006, biografické charakteristiky významných politických osobností a doslov Petry Procházkové.
Milana Terloeva Bücher
Milanis Schriften konzentrieren sich auf das erschütternde Thema Krieg und seine Auswirkungen auf das persönliche Leben. Ihre autobiografische Erzählung befasst sich mit dem tiefen psychologischen Trauma, das sie während der Konflikte in ihrer Heimat Tschetschenien erlebte. Mit ihren Worten will Milana nicht nur ihre persönlichen Erfahrungen dokumentieren, sondern auch die breiteren Auswirkungen des Krieges auf gewöhnliche Menschen teilen. Ihr Stil ist prägnant und offenbart die Widerstandsfähigkeit des menschlichen Geistes angesichts unvorstellbaren Leidens. Ihre Arbeit zielt darauf ab, zum Verständnis und zur Gerechtigkeit für die Opfer des Konflikts beizutragen.

