Max Jacob Bücher

Uli Hoeneß prägte den deutschen Fußball wie niemand sonst Man liebt oder man hasst Uli Hoeneß, doch wer verstehen möchte, weshalb die Bundesliga ist, wie sie ist, kommt nicht um ihn herum. Max-Jacob Ost taucht ein in die Lebensgeschichte des Mannes, der wie kein zweiter den deutschen Fußball geprägt hat. Die Biografie von Hoeneß wirkt wie das Substrat aus den Schicksalen einer ganzen Mannschaft: Weltmeister. Europameister. Sportinvalide. Jüngster Manager. Titelsammler. Wohltäter. Steuerhinterzieher. Einziger Überlebender eines Flugzeugabsturzes. Millionär und Gefängnisinsasse. Es gibt Netflix-Serien, in denen weniger passiert. Ost hat vier Jahre lang das Leben des Uli Hoeneß und die Geschichte der Liga recherchiert, hat Interviews geführt mit Wegegefährten; Freunden und Gegnern von Hoeneß.

If you head towards our sun (preferably at night) and remember to turn left you will find a pocket universe where evolution took a different turn. When the only sun cooled it went too far and no creature on the universe's sole planet without fur, wings, or, scales could possibly survive.

When Max Jacob published The Central Laboratory in 1921, the artistic landscape in Paris was in flux, with Cubism waning, Dada officially over, and Surrealism yet to emerge. Jacob's work captures this transitional moment, presenting a modern yet disjointed collection that defies traditional genres. It features a mix of operettas, folk songs, nonsense poetry, and playful puns, often prioritizing sound over meaning. Jacob shifts effortlessly between societal critique and mystical sincerity, remaining loyal only to his unique style. He employs symbolist references, cubist perspectives, Dadaist discontinuity, and a dreamlike logic that contrasts sharply with the emerging Surrealism. Drawing from nearly twenty years of creative exploration, Jacob crafts an array of "stoppered phials" in this tongue-in-cheek laboratory, each humorously mislabeled. The work exemplifies what Jacob termed his "art of disappointment," where reader expectations are subverted, leading to doubt and disorientation as poetic principles. Mixed signals and mocked allegory create a camp sensibility, reflecting the contradictions of Jacob's own life. A century after its French publication, the book remains an intriguing and peculiar work, overshadowed by Jacob's more renowned contemporaries and earlier writings. Jacob himself noted that it encapsulates two decades of experiences and styles.

Kniha básní v próze Maxe Jacoba je základním básnickým dílem francouzské literatury 20. století. Max Jacob, vynikající básník a přítel avantgardních umělců, do svazku shrnul 170 básní v próze, v nichž na sebe naráží ryzí lyrismus, slovní ekvilibristika a humor se svěží sensibilitou.Prvního vydání se sbírka dočkala v roce 1917, čtrnáct výtisků obsahovalo Picassův kubistický lept Harlekýna. Sbírka vyšla podruhé v nakladatelství Gallimard až v roce 1945, doplněna studií Michela Leirise, kterou naše vydání obsahuje též. V češtině nebylo Jacobovo dílo dosud příliš vydáváno. První, kdo Jacoba uvedl do české literatury, byl Karel Čapek ve Francouzské poesii nové doby. V roce 1929 vyšla v překladu Bohuslava Reynka Obrana Tartufova a v roce 1967 krátký, jedenáctistránkový Reynkův překlad textu Jezulátko. Nakladatel Rudolf Škeřík vydal v edici Prokletí básníci výbor z Jacobových textů přeložených Svatoplukem Kadlecem, ovšem z němčiny.

Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie. Antologie Plameny v zrcadle sleduje jejich proměny od Baudelaira přes Rimbauda, Mallarméa a Prousta až k Jacobovi a Reverdymu. Mají být „klenotem“ a „líbezným šerosvitem života“, zároveň však dovedou s radioaktivní intenzitou vyjadřovat vnitřní či vnější životní zážitek či zachytit výmluvný střípek krvavě vážné životní epizody. V literatuře reprezentují v čiré podobě řád a tvar.