Thomas Pavel Bücher

Das Georg Kolbe Museum präsentiert in der Ausstellung?Bunte Steine? drei herausragende Positionen zeitgenössischer Kunst. Sie vereint rund 30 Werke der Bildhauer William Tucker und Kai Schiemenz sowie des Malers Stefan Guggisberg. Die Ausstellung nimmt den Gedanken einer Sammlung von Steinen auf, wie ihn Adalbert Stifter in seinem 1853 erschienen Erzählungsband?Bunte Steine? verfolgt hat. Darin trägt jede Geschichte den Namen eines Steines: Granit, Kalkstein, Turmalin, Bergkristall, Katzensilber und Bergmilch. In den Erzählungen sind sie Dreh- und Angelpunkte für die geschilderten Verläufe des menschlichen Lebens im Zusammenspiel mit der Natur. Einer Steinsammlung gleich sind auch die in der Ausstellung gezeigten Werke: Wiederholt greifen die drei Künstler in ihren Arbeiten das Motiv des Steins auf. 00Exhibition: Georg Kolbe Museum, Berlin, Germany (23.02. - 01.05.2019)

Reprint. Originally published: Princeton, New Jersey: Princeton University Press, A 2013.

Kniha Fikční světy, která jde za strukturalistický úhel pohledu na narativitu, přináší globální teorii fikcionality opřenou o kulturní antropologii. Vychází z filozofické teorie možných světů, kterou spojuje s formalistickými přístupy k literatuře a mytologii. Pavel zpřístupňuje hluboké pochopení heterogenity textů, zároveň se ale snaží o to umístit fikci do vztahů ke kognitivním a imaginativním funkcím. Argumentace vychází ze specifických logických a lingvistických představ a vede k obecným spekulacím o náboženství, kultuře a estetice.

Dvě zamyšlení proslulého romanisty, teoretika románu a fikčnosti Thomase Pavela. Fikční světy literatury, zvláště jejich románová podoba, jsou v nich chápány jako „nabídka modelů pro interpretaci světů reálných“. Ta zahrnuje několik zásadních momentů lidské zkušenosti, mimo jiné konfrontaci jednání postav se soubory norem a hodnot, především mravních, s možnostmi a limity toho, co vnímáme jako projev svobody lidské bytosti. Autor se zde vyrovnává jak s různými koncepty fikčnosti (od Hamburgerové přes Goodmana k Waltonovi a Doleželovi), tak s poetikou (inspirován Bachtinem) a zvláště pak s etikou vyprávění pojímaného jako interpretace událostí v běhu času – v tom je mu oporou i současná americká kritika historického determinismu. Obecné principy uměleckého zobrazení ilustrují četné příklady ze světových románů a zároveň poskytují podněty k prověřování těchto principů v konkrétní historické situaci.