Pierre Louÿs war ein französischer Dichter und Schriftsteller, der dafür bekannt ist, „heidnische Sinnlichkeit mit stilistischer Perfektion auszudrücken“. Seine Werke befassen sich häufig mit lesbischen und klassischen Themen und spiegeln sein Streben nach formaler Eleganz wider. Im Laufe seiner Karriere pflegte Louÿs Freundschaften mit vielen bedeutenden Künstlern und Komponisten seiner Zeit. Seine bedeutenden Beiträge zur französischen Literatur wurden mit Ernennungen zum Chevalier und später zum Offizier der Ehrenlegion gewürdigt.
Die Mytilenischen Elegien sind der zweite Abschnitt aus dem Gedichtband "Die Lieder der Bilitis" von Pierre Louÿs. Er wurde von seinem Verfasser als kleines Buch über die Liebe in der Antike beschrieben, das den jungen Mädchen der künftigen Gesellschaft gewidmet sei. Die Gedichte erregten Ende des 19. Jahrhunderts durch ihre ausdrucksstarke homoerotische Sinnlichkeit viel Aufmerksamkeit. 1976 nahm der Fotograf David Hamilton das Werk als Vorlage für seinen bekannten Film Bilitis.
By turns amusing and offensive, Pierre Louÿs' Pybrac is possibly the filthiest collection of poetry ever published, and offers a taste of what the Marquis de Sade might have produced if he had ever turned his hand to verse. First published posthumously in 1927, Pybrac was, with The Young Girl's Handbook of Good Manners, one of the first of Louÿs' secret erotic manuscripts to see clandestine publication. Composed of 313 rhymed alexandrine quatrains, the majority of them starting with the phrase "I do not like to see...," Pybrac is in form a mockery of sixteenth-century chancellor poet Guy Du Faur, Seigneur de Pibrac, whose moralizing quatrains were common literary fare for young French readers until the nineteenth century. Louÿs spent his life coming up with his own ever-growing collection of rhymed moral precepts (suitable only for adult readers): a dizzying litany describing everything he "disliked" witnessing, from lesbianism, sodomy, incest and prostitution to perversions extreme enough to give even a modern reader pause. With the rest of his erotic manuscripts, the original collection of over 2,000 quatrains was auctioned off and scattered throughout private collections; but like everything erotic, what remains, collected here, conveys an impression of unending absurdity and near-hypnotic obsession.
Kdo je Pybrac? Zřejmě Guy du Faur, pán z Pibrac, francouzský básník a diplomat, který žil v letech 1529-84 a jehož šlechtický přídomek se někdy psal v podobě, jakou zvolil Louys. Jenže souvislosti mezi domnělým předobrazem a Louysovou skladbou jsou matné; podobně jako vztah mezi středověkým Smilem z Lichtenburku, případně Smilem Flaškou z Pardubic, a eposem Rytíř Smil, který bývá tradičně připisován Jaroslavu Vrchlickému.
The book is a facsimile reprint of a scarce antiquarian work, preserving its original content despite potential imperfections such as marks and flawed pages. It emphasizes the cultural importance of the text, reflecting a commitment to protect and promote literature through high-quality, affordable modern editions.
These passionate verses were published in 1894 as the lost works of a disciple of Sappho. Although debunked as a work of antiquity, they remain an erotic celebration of sexual freedom. This hardcover edition features a translation from the original French edition, annotations, and more than 160 sensual illustrations by Willy Pogány. Contains adult material.
This antiquarian book offers a facsimile reprint of the original text, preserving its historical significance. While it may include imperfections like marks and notations due to its age, the reprint aims to maintain the integrity of the original work. The publisher emphasizes the cultural importance of this text and is dedicated to making classic literature accessible through high-quality, affordable editions.
Novela Tři dcery a matka (Trois filles de leur mere, 1926) patří k Louysovým nejprovokativnějším prózám. Její rukopis byl nalezen mezi texty v autorově pozůstalosti a předlohou se jí údajně stala Louysova osobní zkušenost, již během dvou dnů prožil s nedospělými dívkami a jejich matkou. A skutečně, v tomto skandálním příběhu se matka oddává incestnímu a pedofilnímu vztahu se svými třemi dcerami, jimž nevěřícně, zato zdatně sekunduje sám vypravěč. Není jen aktérem hrubých fyzických hrátek, ale také posluchačem, jemuž se dívky svěřují se svými předchozími sexuálními zkušenostmi a touhami, v nichž vedle řady perverzních praktik figuruje také zoofilie. Právě proto je tento text svým tématem a smělostí v rámci světové literatury silně kontroverzním i dnes.
This collection features seven mildly erotic stories rooted in mythology, showcasing Pierre Louÿs's exquisite retelling of these legends. Originally published in limited editions in Paris from 1893 to 1898, the narratives highlight his remarkable literary craftsmanship, blending imaginative artistry with delicate themes. While less sensational than some of his other works, these stories stand out for their subtlety and emotional depth, offering a sympathetic exploration of timeless myths.
