Autorky (historičky a archivářky) popisují zmizelou podobu města Brna, což dokládájí i četné historické fotografie. Jde o první díl zamýšlené studie.
Úvodní část se zabývá dřívějším koloritem města a nejbližších předměstí; hlavně vysvětluje zvláštnosti brněnského prostoru. Další kapitola (Brno všední a sváteční) se pak věnuje hlavně životu ve městě, zejména jeho každodenní atmosféře. Autorky nazývají město biedermeierovským Brnem, které tak představovalo svébytný organismus. Důležitou součástí knihy je soubor historických kreseb a fotografií dnes již zmizelé podoby města. - Připojena bibliografie a komentovaný seznam vyobrazení.
V dalším svazku edice Zmizelá Morava věnovaném Brnu sledují autorky především urbanistický, hospodářský a v nejširším slova smyslu kulturní rozvoj bývalých brněnských předměstí, a také to, jak probíhala jejich postupná společenská i stavební integrace s městem v období do konce habsburské monarchie. Úvodní text doprovází 128 unikátních archivních fotografií.
Výstavní katalog přibližuje architektonickou tvorbu brněnského atelieru RAW (Tomáš Rusín a Ivan Wahla). Prostřednictvím fotografií a stručných textů představuje tvorbu ateliéru z let 2009-19
Práce nastiňuje vývoj středověkých městských úředních knih dochovaných z Brna na podkladě vývoje tohoto typu úředních písemností v soudobém české státě. Zabývá se vývojem zájmu o studium městských knih v českých zemích, typovým rozrůzněním knih a výsledky diplomatického studia jejich jednotlivých typů řádově od poloviny 19. století do současnosti. Knihy jsou pojednány na základě obecně uznávané kategorizace, takže se rozlišují zásadně knihy vedené v prospěch města jako celku a knihy vedené v zájmu jeho jednotlivých obyvatel. Samostatně jsou před oběma skupinami vytčeny knihy smíšené povahy, zvané knihy památné či pamětní. V rámci knih městského zákonodárství jsou zahrnuty, což není v naší historiografické produkci běžné, též knihy právní. Soubor 50 městských středověkých knih z Brna, který je po knihách dochovaných z Chebu nejbohatším souborem městských knih v českých zemích, byl podroben komplexnímu diplomatickému a paleografickému rozboru a jeho výsledky byly konfrontovány s poznatky o městských knihách jiných našich královských i poddanských měst ve snaze definovat nejen obecné vývojové tendence, ale především místní zvláštnosti. Výklad o městských knihách je samozřejmě zasazen do širšího rámce historicko-správního vývoje města a jeho kanceláře.
