Kniha je pojata jako katalog, v němž je zpracována unikátní sbírka kamenných architektonických článků, známých veřejnosti jako Staříčské zlomky. Tyto prvky byly náhodně nalezeny při opravě ohradní zdi hřbitova a původně tvořily součásti gotického kostela ve Staříči.
Svazek prezentuje nejnovější výzkumy o historii, stavebních dějinách a významu zámku v Kravařích.
Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy Obsah Roman Kursa … 5 - 6 Ludvík Skružný: Funkce a vývoj otopných zařízení v období od paleolitu po novověk (Z historie otopných zařízení) | Funktion und Entwicklung der Heizeinrichtungen im Zeitraum vom Paläolithikum zur Neuzeit (aus der Historie der Heizeinrichtungen) … 7 - 42 Jiří Musil: Římské hypokaustum, funkce a užití | Romisches Hypokaustum, Funktion und Benutzung ... 43 - 48 Milena Hauserová: Teplovzdušné vytápění ve středověku | Warmluftbeheizung im Mittelalter ... 49 - 74 Petr Holub - David Merta - Marek Peška - Dana Zapletalová - Antonín Zůbek: K otázce topenišť v dřevohliněných domech ze 13. století v Brně, ...aneb proč nevěříme na zemnice | Zur Problematik der sog. Kolonisationsgrubenhäuser oder Souterraine der Holzlehmhäuser auf unserem Gebiet äusserten sich in der Vergangenheit schon viele Forscher ... 75 - 84 Miroslava Cejpová: Topeniště dochovaná v hradních kuchyních | Erhaltene Feuerstelken in Burgküchen ... 85 - 94 Jiří Škabrada - Pavel Bolina: Otvory nad vstupy do místností v přízemí hradu Kamýka | Die Öffnungen in über den Eintritten in die Räume im Erdgeschoss der Burg Kamýk ... 95 - 100 Michael Rykl: Příklady vytápění na stavbách 14. století | Beispiele der Beheizungen in den Bauwerken des 14. Jahrhunderts ... 101 - 127 Michal Panáček: Otopné zařízení obytného sálu ve Velké věži na hradě Kost | Heizeinrichtung des Wohnsaals im Grossen Turm auf der Burg Kost ... 129 - 140 František Gabriel: Otopná zařízení na hradě Helfenburku u Úštěku | Heizeinrichtungen auf der Burg Helfenburk bei Úštěk ... 141 - 152 Zdeněk Hazlbauer: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku | Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelofen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit ... 153 - 168 Zdeněk Hazlbauer: Dobová znázornění rozličných kachlových kamen s přihlédnutím k jejich zřízení v různých místnostech stavebních objektů | Zeitliche Darstellung der verschiedenen historischen Kachelofen mit Berücksichtigung ihrer Platzierung in verschiedenen Räumen der Lokalität ... 169 - 186 Tomáš Durdík: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě | Kachelöfen aus dem Minesterialhaus (Haus der Mannen) auf Křivoklát ... 187 - 194 Petr Chotěbor: Atypická kachlová kamna ve Starém královském paláci na Pražském hradě | Atypischer Kachelofen im Alten Königspalast aut der Prager Burg 195 - 200 Dana Novotná: O ohni .ve středověkém právu | Über das Feuer im mittelalterlichem Recht ... 201 - 212 Jiří Škabrada: Osvětlovací krby v hospodářských prostorách | Beleuchtungskamine in Wirtschaftsräumen ... 213 - 218 Milada Radová - Štiková: Trinkstube | Trinktube ... 219 - 224 Lubomír Zeman: Zlomek kachlů z barokních kachlových kamen koleje Piaristů v Ostrově | Kachelfragmente van barockem Kachelofen des Piaristerinternats in Ostrov ... 225 - 228 Lubomír Zeman: Krbečky z Valečského špitálu | Kleine Kamine aus dem Valečer Spital 229 - 232 Petr Macek: Několik poznámek k významu komínů a odvádění zplodin | Einige Anmerkungen zur Bedeutung der Schornsteine und Abführung der Abgase ... 233 - 240 Martin Ebel: Furnologie aneb hledání cesty k úspornému topení do poloviny 19. století v soudobých vzornících | Furnologie oder Suche nach einem Weg zur wirtschaftlichen Heizung bis zur Hälfte des 19. Jahrhunderts in gegenwärtigen Musterbüchern ... 241 - 254 Martin Ebel: Dřevěné komíny v písemných pramenech druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století | Holzschornsteine in schriftlichen Quellen der 2. Hälfte des 18. und 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts ... 255 - 258 Lucie Augustinková: Vytápěcí systém v budově Staré radnice v Moravské Ostravě ... 259 - 264 Jitka Volrábová: Úpravy otopných systémů vesnické zástavby Šluknovského výběžku v 1. polovině 19. století na příkladu dochovaných historických stavebních plánů lipovského panství | Abänderungen der Heizsysteme der Dorfbebauung des Šluknover Ausläufers in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts am Beispiel von erhaltenen historischen Bauplänen des Lipová Besitzes ... 265 - 278 Kamil Podroužek: Sušárny v pískovcovém podloží | Trockenräume in Sandsteinuntergrund ... 279 - 288 Hana Hanzlíková: Příklady způsobu vytápění zámeckých objektů v 19. století | Beispiele für die Beheizungsart der Schlossobjekte im 19. Jahrhundert ... 289 - 300 František Gabriel: Nový přístup k setkáním nad SHP ... 301
Brožura přináší známá i neznámá fakta o části Justičního paláce v Olomouci - okresním soudě. Lze se tak například dozvědět, proč jsou před soudní budovou sochy lvů nebo jak vypadal a proč byl otlučen znak nad hlavním vstupem.
Autorky připravily dějiny a stavební vývoj zámku v Rychvaldě. Text doprovází řada obrazových příloh, nákresů, portrétů a erbů.
Autorky líčí dějiny a stavební vývoj významného urbanistického prvku Litovle - kanálu Nečíz, k němuž stále existuje otevřený přístup přímo z náměstí. Právě díky němu je Litovel nazývána také "Hanácké Benátky".
Obyvatelé Ostravy znají objekt spíše jako kavárnu Praha, případně prodejnu Academia. Původně polyfunkční dům s kavárnou tvoří nároží hlavního ostravského náměstí již více než 120 let. A odehrávaly se tu události, odrážející mnohdy národní dějiny, jako byla třeba známá výtržnost herců včetně Oldřicha Nového při vznikurepubliky v roce 1918.
Zámek v Dolním Benešově není ani výraznou architektonickou dominantou ani příliš známou památkou. Zato jej obestírají mnohá tajemství, týkající se jeho stáří, neznámých prostor a také, což je nezvyklé, jeho novodobých dějin. Tato kniha některá tajemství dolnobenešovského zámku poodkrývá, některá prostě předkládá jako součást genia loci. Tvrz tu stála již ve středověku a své stopy tady zanechali páni z Benešova i mocný a bohatý rod pánů z Drahotuš. V novověku přestavovali zámek Mošovští z Moravčína a příslušníci dalších rodů. Dnešní podobu zámku vtiskli baroni Rothschildové, kteří během půlstoletí dvakrát zcela zásadně proměnili ráz sídla.