Jindřich Jirásek Bücher

Kniha v první části mapuje životní osudy spisovatele od dětství v Rožmitále, přes jeho pobyt v Praze až po návrat do rodného města, v němž strávil všechna plodná literární léta. Na 147 stranách podrobně rozebírá jeho literární tvorbu a snad vůbec poprvé seznamuje veřejnost s jeho vyhraněnými názory na společnost, národy i lidské vlastnosti. Už názvy jednotlivých kapitol jako například: Vlast, Politika, Mojžíš, Praslované, Pravěk nebo Křesťanství dávají tušit, co Hofmeistera zajímalo. Druhá část monografie přináší téměř na 200 stranách ukázky z jeho tvorby. Povídky a črty z pravěku, rodného kraje, ze slovanské historie či statě zcela fantaskní nebyly od jeho smrti v roce 1934 nikdy zveřejněny a některé dokonce zůstaly jen v rukopise. Autor monografie dva roky studoval všechny Hofmeisterovy knihy, desítky statí v tisku, související literaturu i menší část jeho pozůstalosti uložené v Podbrdském muzeu v Rožmitále p. Tř. Především však čerpal z literárního dědictví jeho a jeho největších přátel v Praze, se kterými si nejvíce dopisoval. To je uschováno v literárním archivu Památníku národního písemnictví.

Knížka přibližuje dějiny cvočkařství (výroba kovaných cvočků, hřebíků a hřebů), řemesla, které se v minulosti rozvíjelo v obcích kolem Rožmitálu pod Třemšínem.

„Deset let jsem čekal“, píše autor v předmluvě, „než jsem se odhodlal tuto knihu vydat. Přestože jsem měl podklady už dávno shromážděné, neopouštěl mě pocit, že budu jitřit rány potomkům obětí i potomkům těch, kteří se o jejich neblahý osud přičinili.“ První dva dosud neznámé příběhy hrdinství a zla v Rybově ulici vypráví starosta Starého Rožmitálu. Za vyprávěním jsou ovšem desítky hodin studia archivních pramenů a poválečných soudních spisů. Třetí a čtvrtá kapitola přinášející fakta z „obyčejného“ života za protektorátu a v prvních dnech po něm, mají základ v kronice Starého Rožmitálu, kterou psal učitel Václav Matoušek a v kronice města Rožmitálu, již vedl rovněž učitel Gabriel Brda. Nedílnou součást knihy tvoří poznámky. Jsou v nich uvedeny údaje, které by sled vyprávění rozmělňovaly a také informace, díky nimž si může čtenář leckteré události dát do souvislosti s fakty obecnějšího charakteru. Třeba takové výňatky z partyzánského deníku či komentář k protinacistickému odporu na Rožmitálsku a seznam obětí stojí za to si přečíst i samostatně.