Verše intenzivní i snové, z času a místa mezi spánkem a bděním, kde kaluže polykají stíny a dny se plazí jako šepot nemoci. Verše psané strachem. Hmoždíře drtí věty a otázky se kladou před stromy. S vírou, že melodie dokážou léčit. Že v pozvání smrti k večernímu stolu může žít naděje.
Velká nápověda představuje v koncentrované podobě vše, co charakterizuje tvorbu Tomáše Krále: dystopické vize, břitkou ironii, hru protikladů, vlákna linoucí se k jeho dalším knihám, tentokrát jako duet zarámovaný do surreálních divadelních kulis.
Pozoruhodná sbírka básní rozehrává v několika vzájemně se prolínajících rovinách šachovou partii talentovaného autora s citlivým čtenářem. Jemnými náznaky s působivými zkratkami a neprobádanými stezkami zve k nahlédnutí do intimity člověka věčně pochybujícího, jehož láska postupně naplňuje samu sebe a všechny okolní světy. Rozšifrovat jednotlivé vrstvy, brilantně a s jemnou ironií vyskládané do nepředvídatelných tvarů, bude pak satisfakcí pro každou otevřenou mysl, která se vydá na tuto strhující cestu.
Manifest lásky, zrcadlo duše začínajícího spisovatele, nebo učebnice sexuálního poblouznění?Greg Sydor od mládí netouží po ničem jiném než se stát spisovatelem, psaní je pro něj nezbytností. New York, místo, které zrodilo tolik proslulých autorů, je mu inspirací i prokletím. Jeho schopnost tvořit zcela závisí na Jennifer, nevyzpytatelné ženě, která náhle vstoupí do jeho života. Počáteční lehkost se rozplývá ve vztahovém čtyřúhelníku a ústí v osudové drama. Psaní i nepsaní, první zkušenosti s láskou i vnitřní temnotou se odrážejí v zápolení reality a textů – dialogů, dopisů, záznamů snů, knih v knize. To vše čtenáři nabízí vodítko, jakým směrem se vírem událostí prodírat, nebo zda jen stanout na rozcestí a vyčkat, kam ho děj posune. Nic a nikdo zde není jednoznačný, události nejsou plochými či bezzvukými záznamy děje, postavy nejsou předvídatelné loutky: naopak, v originálních i archetypálních maskách se zjeví čtenáři v takovém obrazu, který si sám poskládá.Faustovský mýtus zasazený do New Yorku? Co je skutečné a co jsou jen slova? Kde leží hranice mezi citlivostí a otupělostí? Čtyři postavy, nebo jen tváře lásky?