Marsilio Ficino Reihenfolge der Bücher

Marsilio Ficino translated the entirety of Plato's works into Latin, singularly reviving Platonism and setting in motion its penetration of all the arts as well as of philosophy during the Renaissance. Jayne's authoritative translation and his thoughtful Introduction prove Ficino's Commentary on Plato's Symposium on Love to be as much about the idealization of love found in passages of Plato's dialogue as about Ficino's idea of personal love as "part of a natural cosmic process," as he follows the emanative system of Plotinus. Ficino is widely acknowledged as the godfather of archetypal psychology. Ficino turned Western Europe on its psychological ear. His esoteric visions of eros and beauty influenced not only Botticelli and Michelangelo but everyone else since then who cares about love and soul.

Marsilio Ficino's polemical work explores the intersection of Christianity and philosophy, presenting a critical examination of religious beliefs and practices. The volume includes an introduction and notes that provide context and insights into Ficino's arguments and historical significance. Through this text, readers gain a deeper understanding of the intellectual landscape of the Renaissance and the challenges posed to traditional religious thought.

Nejzdařilejším a nejvlivnějším z Ficinových spisů se stal jeho Komentář k Platónově Hostině, O lásce. Formou nápodoby Platónova Symposia, přeneseného do prostředí medicejské Florencie, tu Ficino předkládá svou syntézu platonismu, inspirovanou pohanskými i křesťanskými autory pozdní antiky, zejména Plótínem, Augustinem a Dionysiem Areopagitou. Stěžejním tématem této filosofie je láska. Ficino ji spolu s Dantem chápe jako božskou sílu, která prostřednictvím krásy milovaného člověka přivádí zbloudilou lidskou duši k poznání Boha. Latinsko- české vydání.

Die Biografie von Marsilio Ficino beleuchtet seine bedeutende Rolle als Übersetzer und Kommentator der platonischen und neuplatonischen Schriften. Schon in seiner Jugend erhielt er den Auftrag, Griechisch zu lernen und Platons Werke zu übersetzen. Auf Empfehlung von Pico della Mirandola ordnete er die Schriften des Plotin in Enneaden und verfasste zu jedem Traktat eine kommentierende Einleitung. Die moderne dreibändige Ausgabe bietet eine textkritische Edition mit deutscher Übersetzung und würdigt Ficinos Einfluss auf die Philosophie der Renaissance.

Marsilio Ficino (1433–1499) je znám především jako významný překladatel a komentátor Platóna a novoplatoniků. Platónská filosofie však u něj nestála osamocena, ale měla tvořit podpůrný pilíř křesťanství, formujíc tak spolu s ním křesťanský platonismus. Máme-li ovšem Ficinovo myšlení pochopit v jeho úplnosti, nemůžeme opomenout ani jeho lékařské zájmy, které mu teprve dodávají specifické barvitosti a plnosti. Právě této oblasti se věnuje v trojdílném spise O životě (1489), který se ve své době stal nejčtenějším autorovým dílem. Knihy O zdravém životě, O dlouhém životě a O životě podle nebes jsou věnovány v první řadě učencům, kteří (tak jako Ficino sám) jsou ve svém bádání zvlášť ohroženi melancholií; jde tudíž o historicky první spis věnovaný nemocem z povolání. I když se jedná o texty zdravovědné, prakticky orientované, třetí z knih vypracovává teoretický systém tzv. přirozené magie (magia naturalis), který čerpá z dřívější magicko-astrologické tradice a zároveň svým vlivem dalece přesáhl oblast pouhé medicíny. Díky jejich komplexní povaze, jež zrcadlí celou škálu zájmů a tematických okruhů nejen Ficinových, ale i jeho ideových souputníků, lze knihy O životě považovat za jedinečnou bránu do světa renesančního myšlení. Zrcadlové latinsko-české vydání.

Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie. Unikátní recepce se dočkaly i v českém prostředí počátku šestnáctého století, kdy byly přeloženy do humanistické češtiny, list Veritas dokonce dvakrát. Publikace přináší kritickou edici obou listů, jejich nový překlad do češtiny, jakož i transkripci obou staročeských překladů, jejichž autory byli Řehoř z Hrubý z Jelení a Oldřich Velenský z Mnichova. Kniha je uvozena studií, která pojednává o Ficinově korespondenci a jejím filosofickém významu obecně, analyzuje oba zmiňované listy a věnuje se jejich působení v renesanci a raném novověku. Zabývá se také kontextem českých humanistických překladů, který ukazuje, že platonik Marsilio Ficino byl v českém prostředí v prvních dekádách šestnáctého století vnímán a recipován především jako morální filosof.

Marsilio Ficino (1433 1499) was the leading Platonic philosopher of the Renaissance and is generally recognized as the greatest authority on ancient Platonism before modern times. The I Tatti edition of his commentary on Plotinus, in 6 volumes, contains the first modern edition of the Latin text and the first translation into any modern language.

Marsilio Ficino (1433 1499) was the leading Platonic philosopher of the Renaissance and is generally recognized as the greatest authority on ancient Platonism before modern times. The I Tatti edition of his commentary on Plotinus, in 6 volumes, contains the first modern edition of the Latin text and the first translation into any modern language.

Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě. Spis O Světle je inspirován plótínovskou metafyzikou světla. Alegorické výklady Slunce a světla patří ke klíčovým motivům Ficinova myšlení. Částečně souběžný latinský a český text, anglické resumé.

In 1490/92 the Florentine Platonist Marsilio Ficino made new translations of two treatises he believed were the work of Dionysius the Areopagite, the disciple of St. Paul mentioned in the Acts of the Apostles. They are presented here in new critical editions accompanied by English translations, the first into any modern language.