Hito Steyerl Reihenfolge der Bücher

Soubor textů představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl. Jak uvádí editor Zbyněk Baladrán, texty slouží jako úvod do naší prožívané reality a pomáhají lépe porozumět situaci, v níž se nacházíme. Steyerl kriticky zkoumá podmínky současného uměleckého provozu, včetně neplacené „dobrovolné“ práce, daňových úniků a deregulovaných finančních trhů, což odkrývá autonomní svět umění. Kniha je užitečná pro studenty a pracovníky různých generací a oborů, inspiruje, ale zároveň vyvolává znepokojení a skepsi ohledně problémů kultury a společnosti. Texty byly psány při různých příležitostech a zazněly na konferencích v prestižních institucích jako Tate Modern, Whitney Museum a Haus der Kulturen der Welt. Byly také publikovány v renomovaných časopisech. Steyerlino zázemí ve světě umění se odráží v jejím mezioborovém stylu psaní, který je plný asociací, novotvarů, metafor, nadhledu a detailních analýz.

Katalog Supernova rekapituluje deset let působení Ateliéru supermédií UMPRUM výběrem dokumentace děl absolventů a absolventek, ať už z akademických let, nebo z doby po absolutoriu. Různorodá tvorba ateliéru, jenž se neomezoval žádnými médii, bude doprovázena kolekcí textů kmenových účastníků ateliéru, vyzvaných mladých teoretiků i několika překlady zahraničních esejistických textů, jež nastolují otázky po sociální, politické a ekonomické situovanosti umění v informační a globálně propojené společnosti

Was tun, wenn Waffenproduzenten Kunstausstellungen sponsern, Militärpotentaten im Glanz neofeudaler Sammlungen ihr Prestige adeln, Unmengen in Zollfreilagern geparkte Kunstwerke ein ebenso geheimes wie hochdotiertes Museum bilden? Die Grenzen sind unscharf geworden: Künstler, Kuratoren und Sammler, globaler Kapitalmarkt und weltweiter Bürgerkrieg durchdringen sich, und auch die großen staatlichen Institutionen mischen mit. Hito Steyerl reflektiert diese Verhältnisse seit vielen Jahren nicht nur mit ihren Filmen und Videoinstallationen, sondern auch in ihren Vortragsperformances und zahlreichen Essays. Ausgehend von dem Ausdruck "Duty Free", der zunächst die Praxis der zollfreien Lagerung meint, eröffnet sie auch die Frage, was eine Kunst frei von jeder Pflicht (zu performen, zu lehren, einen Wert zu verkörpern) bedeuten könnte. Der Band stellt ihre aktuellsten Texte erstmals in deutscher Sprache zusammen

In Hito Steyerl's writing we begin to see how, even if the hopes and desires for coherent collective political projects have been displaced onto images and screens, it is precisely here that we must look frankly at the technology that seals them in. The Wretched of the Screen collects a number of Steyerl's landmark essays from recent years in which she has steadily developed her very own politics of the image. Twisting the politics of representation around the representation of politics, these essays uncover a rich trove of information in the formal shifts and aberrant distortions of accelerated capitalism, of the art system as a vast mine of labor extraction and passionate commitment, of occupation and internship, of structural and literal violence, enchantment and fun, of hysterical, uncontrollable flight through the wreckage of postcolonial and modernist discourses and their unanticipated openings. e-flux journal Series edited by Julieta Aranda, Brian Kuan Wood, Anton Vidokle

Chefs d'uvre L'exposition d'ouverture du centre Pompidou-Metz.

Migration und postkoloniale Kritik beleuchtet die Debatte um die Anwendbarkeit postkolonialer Kritik im deutschen Kontext. Der Band enthält unterschiedliche Perspektiven: Einige Texte setzen postkoloniale Diskurse um, während andere die theoretischen Rahmenbedingungen in Frage stellen. Dies führt zu einem facettenreichen Einblick in die Diskussionen über Postkolonialität im deutschsprachigen Raum. Besonders im Fokus stehen die Auswirkungen postkolonialer Konzepte auf das Verständnis und die Transformation der Realität von MigrantInnen und Minderheiten im Post-Wiedervereinigungs-Deutschland, das durch eine Zunahme rassistischer und antisemitischer Gewalt geprägt ist. Der Band fragt, wie diese Realität mit den verschiedenen postkolonialen Theorien verstanden werden kann und inwieweit diese Konzepte greifen oder sich von den Anwendungsgebieten der ›Post-Holocaust‹-Forschung unterscheiden. Es kommen zahlreiche AutorInnen zu Wort, darunter Patricia Alleyne-Dettmers, Maria do Mar Castro Varela, Luzenir Caixeta, Nikita Dhawan, Fatima El Tayeb und viele andere, die zur Vielfalt der Diskussion beitragen.