Mirka Salavová Bücher

Přáním autorů této knihy je udělat radost všem ctitelům moderní architektury města Ústí nad Labem a milovníkům průkopnického webu ÚSTÍ///AUSSIG – architektura na severu Čech, který se dlouhodobě a systematicky věnuje ústeckým stavbám a zde působícím architektům a stavitelům. Publikace prezentuje v rozšířené formě informace dostupné na tomto webu a zároveň výsledky několikaletého terénního i archivního průzkumu prováděného kmenovými i externími pracovníky ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.Cílem knihy je nastínit srozumitelnou formou na příkladu devadesáti vybraných realizací alespoň ve zkratce stavební vývoj Ústí nad Labem mezi lety 1900 až 1945, během kterého se průmyslové a obchodní město přeměnilo v moderní velkoměsto a kulturní centrum regionu. V katalogové části jsou zastoupeny existující, ale také již zaniklé sakrální, školní, kulturní, sportovní i administrativní budovy, bankovní a obchodní domy, zdravotnická zařízení, technické stavby, ale i firemní a komunální sídliště nebo luxusní sídla ústecké vyšší třídy. Čtenář se může seznámit s díly významných tvůrců patřících mezi dobovou architektonickou špičku, ale také s realizacemi místních architektů a stavitelů, jejichž práce utvářely a formovaly charakter ústecké městské zástavby.

Svobodné zednářství je fenoménem, který stále budí neobyčejný zájem, podněcuje fantazii a často v nás probouzí představu tajemného společenství, které osnuje celosvětové spiknutí. Ale jaký byl skutečný život členů tohoto tajného řádu za první republiky a jak ovlivňoval každodenní život svých členů i společnosti, v které působil? Jednou z oblastí, kde se bohatě rozvíjelo zednářství, je i Žatecko. Kniha nabízí střízlivý pohled na jeden z mnoha zednářských spolků, které fungovaly na českém území od závěrečného období habsburské monarchie až do podepsání mnichovské dohody v září 1938. Je tedy možné prostřednictvím osudů a příběhů konkrétních prvorepublikových osobností také nahlédnout, kdo se v žatecké lóži Kette zur Freiheit scházel, z jakého sociálního prostředí její členové pocházeli a jak probíhala jednotlivá setkání tohoto spolku. Doplněním obrazu německého zednářstva v Československu, v jehož centru tento spolek stál, jsou kapitoly věnované česko-německým vztahům tohoto období zaostřeným právě na svobodné zednáře a jejich aktivity. Kniha přináší bohatý obrazový materiál, který z velké části nebyl dosud takto veřejně publikován.