Zbyněk Tarant Bücher

Výzkum antisemitismu není jen reflexí jedné staré zášti. Víme-li, že skrze antisemitismus dochází k promítání vlastních negativních charakterových vlastností na podobiznu „Žida“, pak analýzou této podobizny můžeme zpětně odhalit to, co si naši předkové i současníci přáli ukrýt, spálit a pohřbít. Reflexe antisemitismu tak poskytuje širší kontext pro pochopení pozadí historických událostí či motivů konkrétních aktérů. Publikace autorského kolektivu Katedry blízkovýchodních studií a Katedry historických věd ZČU v Plzni mapuje nejstarší kořeny protižidovské nenávisti, rasové ideologie a honby za „čistotou krve.“ V dalších kapitolách pak tato kniha poukazuje na úlohu antisemitismu v revolučních proměnách Francie 19. století a problematizuje představu o antisemitismu jakožto „iracionální zášti nevzdělanců“. V českém kontextu se pak autoři ptají, zda lze i v České republice nalézt doklady o spolupráci islamismu s neonacismem. Knihu uzavírá unikátní svědectví pamětnice, která měla možnost poznat každodenní důsledky antisemitismu během druhé světové války a poválečného období.

Publikace se zabývá soudobými projevy antisemitismu a analyzuje jejich verbální stránku. Čtivě napsaná kniha kladoucí celou řadu znepokojivých otázek je určena odborné i laické veřejnosti

Kniha nabízí pohled na mnichovskou dohodu, druhou československou republiku a počátek nacistické okupace českých zemí očima hebrejskojazyčného sionistického tisku v britském mandátu Palestina.

Tato kniha se zabývá tématem židovské paměti holocaustu ve 2. polovině 20. století, a to s důrazem na proces konceptualizace a institucionalizace této paměti v Izraeli a ve Spojených státech. Názvem „Diaspora paměti“ pojmenováváme specifickou situaci židovských přeživších holocaustu, kteří po neúspěšném pokusu o návrat do původních domovů opouštějí evropskou půdu, odcházejí do Izraele a Spojených států a paměť událostí, které mnozí z nich přežili jen zázrakem, si odnášejí s sebou – do nového domova a na nové místo, které přitom nebylo připomínanými událostmi přímo zasaženo. Tato kniha pak popisuje příběh paměti, vnášené do nové krajiny, nových kulturních kontextů, jakož i nových historických okolností, která zcela zásadním způsobem ovlivnily to, jak dnes o událostech holocaustu Židé uvažují a jak si je připomínají. Kniha je postavena na disertační práci autora a své téma sleduje za pomoci analýzy dobového židovského tisku, rozboru teologických reflexí a výzkumu v terénu.