Wolf Burkhard Oerter Bücher

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Jak už se čtenáři mohli dozvědět z předešlých svazků „Rukopisů z Nag Hammádí“, byly v prosinci 1945 v blízkosti vesnice Nag Hammádí v horním Egyptě objeveny papyrové kodexy obsahující (jak dnes víme) 52 koptsky psaných spisů. Třetí svazek řady přináší v českém komentovaném překladu další tři z nich: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo. První dva traktáty popisují za pomoci židovských a platónských představ nebeský svět a přinášejí čtenáři poučení o nejvyšším transcendentním Bohu a jeho emanacích – Požehnaný Eugnóstos v podobě filosofického pojednání ve formě dopisu, Moudrost Ježíše Krista pak v raně křesťanských textech oblíbenou formou dialogu mezi Ježíšem a jeho učedníky. Spis nazvaný Zjevení Adamovo obsahuje zjevení, které obdržel Adam před svou smrtí od tří nebeských bytostí a jež předává svému synu Sétovi. V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání, fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány, nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy komponovány jako celek. Rozhodující pro výběr textů do jednoho kodexu nebylo zjevně společné téma procházející všemi spisy, ale spíše to, nakolik každý jednotlivý spis mohl přispět celku kodexu svou zvláštní funkcí.

Čtvrtý svazek ediční řady „Rukopisy z Nag Hammádí“ přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů. První z nich, v originále nazvaný Authentikos logos („Věrohodné slovo“) podává výklad o nebeském původu, pozemském přebývání a konečném návratu duše do božské oblasti. Je plný specifických metafor a podobenství a vane jím silně asketický duch. Petrův list Filipovi líčí zjevení vzkříšeného Ježíše, který odpovídá na otázky apoštolů výkladem gnostického mýtu o pádu matky (Moudrosti) a původu stvoření. Rovněž Druhý traktát velkého Séta, který je možno zařadit do žánru křesťanských gnostických homilií, je proslovem nanebevstoupivšího Krista. Jeho autor předkládá gnostický výklad Kristova příchodu na zem. Kniha obsahuje rovněž dva spisy, které jsou badateli řazeny do setovské gnóze. Její stoupenci se jako na svého předka odvolávali na třetího Adamova syna Séta, který byl podle nich prostředníkem pravé nauky. Vytvořili specifický mytologický a rituální systém, jehož dokladem jsou Tři Sétovy stély. Do mytologického směru je možno zařadit traktát Protennoia ve třech tvarech, v němž se božská bytost zvaná Prvotní myšlenka postupně odhaluje ve třech svých hypostazích (Myšlenka, Hlas a Slovo). Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa W. B. Oertera.

V pořadí již pátý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí přináší překlad dalších koptských gnos­tických spisů, které byly nalezeny koncem 40. let minulého století v zapečetěném džbánu nedaleko vesnice Nag Hammádí v Horním Egyptě. Nalezneme zde komentovaný překlad spisů: Tajná kniha Janova (synoptický překlad několika verzí), Evangelium Egyp­ťanů a Poučení Silvanova. Knihu opět uvozuje zasvě­cená studie z pera egyptologa a koptologa Wolfa B. Oertera, která se kromě příslušných kodexů z Nag Hammádí zaobírá i slavným Berlínským gnostickým kodexem.

Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.