Unikátní trojvydání Máchovy básně Máj, které obsahuje reprodukci rukopisu Karla Hynka Máchy, fotografickou reprodukci knihy s prvním vydáním z roku 1836 a text básně dle kritického vydání z roku 1959 aktualizovaný podle současných jazykových norem. Knihu rozsáhlou ediční poznámkou doplnil významný literární kritik a historik PhDr. Miloš Pohorský CSc.
1969, mass market paperback reprint edition, in English (translated from the Czech), Ballantine, NY. 223 pages. "This title will haunt you long after you finish reading it ... a beautifully written book."
Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description
Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zpovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie.
Laskavý humor z lázní Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce... Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie.
Život a dílo skladatele Foltýna je poslední, nedokončený román Karla Čapka, vydaný až po jeho smrti v roce 1939. Je inspirován epizodou z pamětí Karla Sabiny, v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel Hörner. Román je fiktivním životopisem Bedřicha Foltýna (pseudonymně Beda Folten), skladatelského diletanta a hudebního grafomana, který ale sebe samotného pokládá za geniálního. Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti... (6. vydání)
Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.
Knížka Intimní Karel Hynek Mácha je sepsána z Máchových zápisníků, deníků, poznámek a dopisů, které se až dodneška zachovaly. Velká část těchto zápisků je zašifrována, hlavně pasáže z intimního Máchova života.
Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.
