Miloslav Klíma Bücher

Výjimečná kniha názorů na vztah umění a vědy z per našich předních exaktních a společenských vědců a lékařů. Řešitelé projektu Registru uměleckých výstupů (RUV), který se snaží zrovnoprávnit financování vysokých uměleckých škol a škol s uměleckými programy s ostatními univerzitami a vysokými školami, vyzvali k tomuto úkolu na šedesát českých a slovenských vědeckých osobností, z nichž svými texty přispěly bezmála tři desítky. S velkými díky jsme uvítali především účast doyena světové sociologie profesora Zygmunta Baumana, který se o projekt živě zajímá.

Významný divadelní dramaturg a profesor DAMU nabízí ucelený pohled na dramaturgii, obor, který jinak neoplývá odbornou literaturou. Je to souhrn obecných poznatků a vlastních zkušeností z bohaté dramaturgické praxe, doplněný literaturou ke studiu dramaturgie. Kniha poslouží nejen zájemcům o hlubší poznání divadla, ale je to i vhodná příručka pro studenty divadelní dramaturgie a zájemce o tento obor. Úvodní analýzou termínu přispěl estetik prof. Bohumil Nuska. Svazek 24 edice Teatrologie. Dotisk r. 2018 se stejným ISBN, přiřazeno číslo svazku 27 v edice Teatrologie.

Paličova dcera patří k nejúspěšnějším Tylovým hrám. Je to sociální drama o ušlechtilé Rozárce, dceři zhýralého šumaře Valenty. Rozárka bere na sebe otcovu vinu a přiznává se k zločinu, který nespáchala. Pravda vyjde nakonec najevo, padnou zábrany mladé lásce a bohatý příbuzný nabízí Rozárce a jejímu manželi druhý domov na svých statcích za mořem.

Doplňky – bibliografie – rejstříky. Závěr šestidílného edičního projektu Odkaz Jana Grossmana divadelníkům, připraveného týmem prof. Miloslava Klímy z DAMU. Během práce na šestisvazkové edici se podařilo získat nové svědectví Grossmanových současníků, kolegů a přátel (Lucie Bělohradská, Ilja Racek, Václav Mareš, Ivan M. Havel, Vladimír Justl, Viola Fischerová, Jan Přeučil, Hana Smrčková, Miroslav Krobot, Marie Málková, Zdeněk Urbánek a Ludvík Kundera), přiřazeno je několik recenzí Grossmanových inscenací ze samizdatového periodika Dialog (od Evy Stehlíkové, Vladimíra Mráčka a Jaroslava Someše) a také soubor raných Grossmanových textů z roku 1945. Základem svazku je kompletní bibliografie, sestavená Miroslavou Přikrylovou, a rejstříky ke všem šesti svazkům edičního projektu. Fotografie na obálce je od Viktora Kronbauera a ve frontispisu od Jaroslava Krejčího.

John Gabriel Borkman je Ibsenovo pozdní psychologické komorní drama, které se ve všech částech soustředí na Borkmanův osud. Postavy jsou hluboce psychologicky propracovány. Je to hra především o životních iluzích. Stárnoucí postavy obětovaly celý svůj život vyšším cílům (kariéra, výchova), ale na sklonku života se ukazuje, že z této snahy něco dokázat zbyly jen trosky. Život v iluzi a sebeklamu je typický pro titulní postavu John Gabriela, který stále věří, že je jakýmsi spasitelem, který všechny své činy udělal z nejlepších pohnutek a snaží se to dokázat i společnosti. I další charaktery hry lžou samy sobě. S touto generací žijící v neustálé lži kontrastuje generace mladá, která jde za svými sny, nebojí se změny a řídí se především svou svobodnou vůlí, nikoliv konvencemi. Kniha obsahuje text hry, seznámení s autorem, pojednání a úvahy, poznámky režiséra Ľubomíra Vajdičky, Ibsenovy hry v Národním divadle, divadelní program (premiéra 3. 12. 1998 ve Stavovském divadle) a portréty inscenátorů a herců.