MarieThérèse Cuny Bücher

Die Überlebende eines Ehrenmordanschlags berichtet! Souad ist siebzehn Jahre alt, als ihre Familie im Westjordanland sie zum Tode verurteilt: Weil sie schwanger wurde, hat sie die Familienehre beschmutzt. Ihr Schwager vollstreckt das Urteil - und verbrennt sie bei lebendigem Leib. Doch mit letzter Kraft kann Souad fliehen. Im Krankenhaus bringt sie ihren Sohn zur Welt, der ihr sofort genommen wird. Einer mutigen Menschenrechts-Aktivistin gelingt es auf abenteuerliche Weise, Souad das Leben zu retten. Als sie nach 25 Jahren endlich ihr Kind wiederfindet, entschließt Souad sich, Zeugnis abzulegen - um der Weltöffentlichkeit die Augen über dieses grausame, archaische Gesetz gegen die Frauen zu öffnen! 'Für dieses Buch habe ich meine Lebensgeschichte erzählt und dabei auch die verborgensten Erinnerungen aus meinem Gedächtnis zu Tage gefördert. Das war schwierig und schmerzhaft. Ich wünsche mir, dass dieses Buch um die Welt geht und irgendwann auch in meine Heimat, das Westjordanland, gelangt, wo es die Männer hoffentlich nicht gleich verbrennen.' SOUAD

Leila lebt mit ihrer Familie in Frankreich. Im Alter von 21 Jahren wird die junge Marokkanerin zwangsverheiratet. Mit einem Mann, der 15 Jahre älter ist, den sie niemals zuvor gesehen hat und den sie nicht liebt. Im Haus ihres Ehemanns und ihrer Schwiegermutter beginnt für Leila eine wahre Hölle aus körperlicher und seelischer Gewalt, endlosen Demütigungen und unerträglicher Schikane. Doch sie gibt nicht auf und erreicht schließlich etwas, was in der westlichen Welt so selbstverständlich scheint: Unabhängigkeit ..

Souad, sedemnásťročná dievčina z malej jordánskej dediny, sa zamilovala, čo v jej kultúre znamená smrť. Jej rodina ju odsúdila na smrť za „zneuctenie“ a jej švagor ju upálil zaživa, čím sa stal v očiach dedinčanov hrdinom. Tento „zločin pre česť rodiny“ je v skutočnosti zbabelou vraždou, za ktorú nikto nie je potrestaný. Souad, napriek ťažkým popáleninám, prežila a bola zachránená susedmi. Avšak aj v nemocnici sa jej pokúsila zabiť vlastná matka. Po týchto traumatických zážitkoch sa rozhodla odhaliť barbarské praktiky, ktoré pretrvávajú vo svete. Jej príbeh je volaním o pomoc a snahou prelomiť ticho okolo smrti žien, ktoré sa stali obetami mužských zákonov. Souad, ktorá sa narodila v rokoch 1957 alebo 1958, žila v dedine až do roku 1970, keď ju rodina potrestala za predmanželský vzťah. Po podpálení sa jej život skončil v Jordánsku, kde je úradne mŕtva. Jej nový život začal v Európe po viac než dvadsiatich operáciách, vďaka pomoci humanitárnej organizácie. Dnes žije skrytá, má rodinu a pracuje ako sekretárka. Svoj príbeh chce zdieľať, aby ukázala, že tí, ktorí páchajú „zločiny pre česť rodiny“, nie sú hrdinovia, ale vrahovia.

U nás dobře známá francouzská herečka Annie Girardotová četla svého času v rozhlase na stanici Europe 1 ráno co ráno po jednom příběhu žen své doby. Žen mladých, starých, svobodných i dlouhá léta vdaných, žen moderních i tradičních, které však mají jedno společné: ani jedna z nichnežije na úkor ostatních, ani jedna z nich není bohatě zajištěnou, znuděnou paničkou, jejíž jedinou činností je vymýšlet si problémy. Tyto ženy se musí potýkat s problémy skutečnými, ať už uvnitř rodiny, nebo spoločenskými, a každá z nich je řeší svým osobitým způsobem. Čtyřicet těchto příběhů pak Annie Girardotová za pomoci Marie Thérése Cunyové shromáždila v souboru Slova žen. Povídky mají čapkovské ladění, nelamentují, nedramatizují, snaží se porozumět lidem a v prostých věcech najít malá hrdinství i velké oběti.

Témoignage sur une transplantation cardiaque.

412pages. poche. Broché.

Aujourd'hui en France, plus de 60 000 petites filles sont excisées. Plus de 130 millions de femmes dans le monde ont enduré ces mutilations. La tradition voudrait que l'excision augmente la fécondité, qu'elle garantisse la pureté et la virginité, ainsi que la fidélité d'une épouse. Mais dans les faits cette barbarie met en péril l'existence de celles qui la subissent, et les prive à jamais de plaisir sexuel, brisant leur vie de femmes. Le témoignage de Khady est celui d'une enfant qui, à l'âge de sept ans, a vécu ce cauchemar et qui, devenue adulte, a pris conscience de la cruauté de cette pratique. C'est le parcours d'une survivante qui dénonce, avec un courage inouï, ce qu'on lui a fait. Une militante qui sans relâche se bat dans le monde entier pour sauver des fillettes avant l'horreur.

Emmanuelle ist taub. Ihre frühe Kindheit ist geprägt von dem Gefühl, durch eine transparente, undurchdringliche Mauer von der Welt ausgeschlossen zu sein. Erst als sie die Gebärdensprache erlernt, wird es ihr möglich, zu kommunizieren. Trotz zahlreicher Schwierigkeiten gelingt es ihr, das Leben als Gehörlose zu meistern.