MarieThérèse Cuny Bücher

Vorab gleich eine Warnung: Souads Bei lebendigem Leib ist nichts für schwache Nerven. Wer sich aber einlässt auf die Lebensgeschichte der Autorin, der bekommt ein Stück schockierender Literatur über das, was durch gesellschaftliche Zwänge bis heute auf der Welt -- in diesem Fall im Westjordanland in den 50er-Jahren -- im Namen der Gerechtigkeit an Ungerechtigkeit passiert. Souad ist 17 Jahre, als ihre Eltern beschließen, sie umzubringen. Denn das unverheiratete Mädchen ist schwanger geworden und hat somit Schande über die Familie gebracht. Deshalb wird sie von ihrem Schwager mit Benzin übergossen und angezündet. Wie durch ein Wunder überlebt Souad den \"Ehrenmord\" -- ebenso wie ihr Kind -- und kann mithilfe einer Französin vor ihren Häschern fliehen. Heute lebt sie, inzwischen um die 50 Jahre alt, mit falscher Identität gemeinsam mit ihrem Mann und drei Kindern \"irgendwo in Europa\". Die Fragen ihrer Kinder zu beantworten ist ihr leichter gefallen, als die \"verborgensten Erinnerungen aus meinem Gedächtnis hervorzuholen\". Wie eindringlich ihr dies gelungen ist, davon zeugt dieses Buch.

Leila lebt mit ihrer Familie in Frankreich. Im Alter von 21 Jahren wird die junge Marokkanerin zwangsverheiratet. Mit einem Mann, der 15 Jahre älter ist, den sie niemals zuvor gesehen hat und den sie nicht liebt. Im Haus ihres Ehemanns und ihrer Schwiegermutter beginnt für Leila eine wahre Hölle aus körperlicher und seelischer Gewalt, endlosen Demütigungen und unerträglicher Schikane. Doch sie gibt nicht auf und erreicht schließlich etwas, was in der westlichen Welt so selbstverständlich scheint: Unabhängigkeit ..

Souad, sedemnásťročná dievčina z malej jordánskej dediny, sa zamilovala, čo v jej kultúre znamená smrť. Jej rodina ju odsúdila na smrť za „zneuctenie“ a jej švagor ju upálil zaživa, čím sa stal v očiach dedinčanov hrdinom. Tento „zločin pre česť rodiny“ je v skutočnosti zbabelou vraždou, za ktorú nikto nie je potrestaný. Souad, napriek ťažkým popáleninám, prežila a bola zachránená susedmi. Avšak aj v nemocnici sa jej pokúsila zabiť vlastná matka. Po týchto traumatických zážitkoch sa rozhodla odhaliť barbarské praktiky, ktoré pretrvávajú vo svete. Jej príbeh je volaním o pomoc a snahou prelomiť ticho okolo smrti žien, ktoré sa stali obetami mužských zákonov. Souad, ktorá sa narodila v rokoch 1957 alebo 1958, žila v dedine až do roku 1970, keď ju rodina potrestala za predmanželský vzťah. Po podpálení sa jej život skončil v Jordánsku, kde je úradne mŕtva. Jej nový život začal v Európe po viac než dvadsiatich operáciách, vďaka pomoci humanitárnej organizácie. Dnes žije skrytá, má rodinu a pracuje ako sekretárka. Svoj príbeh chce zdieľať, aby ukázala, že tí, ktorí páchajú „zločiny pre česť rodiny“, nie sú hrdinovia, ale vrahovia.

U nás dobře známá francouzská herečka Annie Girardotová četla svého času v rozhlase na stanici Europe 1 ráno co ráno po jednom příběhu žen své doby. Žen mladých, starých, svobodných i dlouhá léta vdaných, žen moderních i tradičních, které však mají jedno společné: ani jedna z nichnežije na úkor ostatních, ani jedna z nich není bohatě zajištěnou, znuděnou paničkou, jejíž jedinou činností je vymýšlet si problémy. Tyto ženy se musí potýkat s problémy skutečnými, ať už uvnitř rodiny, nebo spoločenskými, a každá z nich je řeší svým osobitým způsobem. Čtyřicet těchto příběhů pak Annie Girardotová za pomoci Marie Thérése Cunyové shromáždila v souboru Slova žen. Povídky mají čapkovské ladění, nelamentují, nedramatizují, snaží se porozumět lidem a v prostých věcech najít malá hrdinství i velké oběti.

Témoignage sur une transplantation cardiaque.

412pages. poche. Broché.

Aujourd'hui en France, plus de 60 000 petites filles sont excisées. Plus de 130 millions de femmes dans le monde ont enduré ces mutilations. La tradition voudrait que l'excision augmente la fécondité, qu'elle garantisse la pureté et la virginité, ainsi que la fidélité d'une épouse. Mais dans les faits cette barbarie met en péril l'existence de celles qui la subissent, et les prive à jamais de plaisir sexuel, brisant leur vie de femmes. Le témoignage de Khady est celui d'une enfant qui, à l'âge de sept ans, a vécu ce cauchemar et qui, devenue adulte, a pris conscience de la cruauté de cette pratique. C'est le parcours d'une survivante qui dénonce, avec un courage inouï, ce qu'on lui a fait. Une militante qui sans relâche se bat dans le monde entier pour sauver des fillettes avant l'horreur.

Emmanuelle ist taub. Ihre frühe Kindheit ist geprägt von dem Gefühl, durch eine transparente, undurchdringliche Mauer von der Welt ausgeschlossen zu sein. Erst als sie die Gebärdensprache erlernt, wird es ihr möglich, zu kommunizieren. Trotz zahlreicher Schwierigkeiten gelingt es ihr, das Leben als Gehörlose zu meistern.