Gustav Torgny Lindgren ist ein schwedischer Autor, dessen Durchbruch 1982 mit "Der Weg der Schlange auf dem Felsen" gelang. Sein frühes Schaffen begann mit Lyrik, doch es war dieser Roman, der ihm weitreichende Anerkennung verschaffte. Lindgrens Werke wurden in über dreißig Sprachen übersetzt und etablierten ihn als einen der international erfolgreichsten zeitgenössischen schwedischen Autoren. Seine literarischen Beiträge werden für ihre Tiefe und universelle Anziehungskraft gefeiert.
Nur sieben Bewohner eines Dorfes im hohen Norden Schwedens haben die »Große Pest« überlebt und müssen nun ihre Welt neu überdenken. Wem gehört jetzt was, wer erbt dies, und wer hat Anspruch auf das? So jedenfalls fängt die große Unordnung an in einem grandiosen Lügenmärchen, in dem die Menschen manchmal arg ins Straucheln kommen.
Nordschweden in den späten vierziger Jahren: Ein mysteriöser Deutscher mit einer schrecklichen Vergangenheit, ein Lehrer, der glaubt, er sei gegen jede Krankheit immun, und eine derbe kulinarische Wurst-Spezialität. Mit blühender Phantasie strickt Lindgren daraus eine Geschichte um Lüge und Wahrheit, Realität und Fiktion und die Suche nach dem Höchsten im Leben.
Kurz vor Wintereinbruch in einem verlassenen Dorf in Nordschweden. Als über Nacht plötzlich Schnee fällt, muß eine Schriftstellerin nach einer Lesung ihre Abreise verschieben. Sie bleibt bei zwei alten Brüdern, um ihnen beim Sterben zu helfen. Hadar und Olof könnten gegensätzlicher nicht sein: der eine abgemagert und skeptisch, der andere fett und mit rosigem Blick auf die Welt. In Haßliebe aneinandergekettet, verweigern sie sich dem Tod, um einander noch auf dem Sterbebett zu übertreffen. »Lindgrens größter Vorzug ist eine sprudelnde erzählerische Begabung.« NEUE ZÜRCHER ZEITUNG
Im Nordschweden des 19. Jahrhunderts kann Kaufmann Karl Orsa die starke und lebensfrohe Tea zwingen, mit äLiebeä zu bezahlen. - Roman über die Ausweglosigkeit der Besitzlosen und die Schuld der Besitzenden.
From Complicite and directed by Simon McBurney, a play about survival, sickness and humanity. schovat popis
A forgery is a copy that is fraudulently passed off as the original. True or false? Lindgren's forger "simply creates freedom. Freedom from certainties and markets and the authorities. What are called forgeries," he says, "are the only true expression of our age." Marklund the picture-framer sinks all his savings into a Madonna by Dardel, the Swedish artist's masterwork. Suddenly the picture makes a duplicate appearance, in the studio of the man with the goatee beard; and the tax authorities confiscate the original; and the sitter's son turns up asserting it is stolen property; and Marklund's ex-girlfriend claims a half-share. Marklund's childhood friend Ingela, meanwhile, has learnt to sing and is taken up by an impresario who launches her career as Paula, Sweden's biggest name in pop. But is she too a forgery - if not in the eyes of her plastic-surgeon lover, then in those of the press who "created" her? Recounting this burlesque adventure of the two young innocents at odds with contemporary values, Torgny Lindgren has once again achieved a perfect tale for our times, ironic, profound, many-layered and utterly enjoyable.
Hrdiny je rodina Johanssonů, kteří patří k chudým a hlavně zadluženým členům zdejší obce, a ještě bez hlavy rodiny, protože otec zemřel. Hlavní slovo má tedy matka. Svůj úděl berou s poddaným klidem seveřana, prostě jako Boží záměr, se kterým nedá nic dělat. Jakoby tím byli předurčeni k roli dobrých. Zápornou postavu zde ztvárňuje místní sedlák a kupec Karl Orsa. Už jeho otec měl v rukou osud Johanssonů tím, že jim dával na dluh. Ten ale jednou za rok chce splatit. A když nejsou peníze, což nejsou, požaduje od matky její tělo. Tak se rodí děti, které mají oficiálně na faře záznam - otec neznámý. Po jeho smrti syn Karl v této tradici pokračuje. Příběh možná překvapuje právě tímto přístupem matky, která k této "nucené prostituci" přistupuje s odevzdaností sobě danou. Z dnešního pohledu je právě tento přístup šokující. Hlavně autorovo ztvárnění matky, která s touto potupou navenek, ale i vnitřně, jakoby nebojuje. Přijímá hrdý osud ženy, která pro záchranu rodiny má právo spolknout jakoukoliv pohanu. Ale to vše trpí pouze do doby, než Karl přijde s požadavkem, který už porušuje Boží zákony....
Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo jakýmsi odrazovým můstkem, nebo lépe inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938), který na jejím základě sestrojil opulentní románovou alegorii, na jedné straně bytostně skandinávskou, odhalující syrovou realitu severu, na straně druhé hlubokou sondu ke kořenům široké evropské kulturní sféry, aniž by čtenář byl ochuzen o charakteristický lindgrenovský humor nebo věčně přítomnou sebeironii, jež napomáhá sdělit ostatním zdánlivě nesdělitelné a zprostředkovat širší čtenářské obci zdánlivě nesrozumitelné. Příběh Dorého Bible se odehrává v severním Švédsku, takto autorově rodišti. Dokonce by se dalo říct, že uzavírá jakýsi volný románový triptich Čmeláčí med (č. 1999) a Přerušený příběh (č. 2005). Autor jako obvykle prostřednictvím jednoduchého příběhu nastoluje základní existenciální otázky, zamýšlí se nad lidskou přirozeností, složitostí našeho bytí a vztahem pravdy a lži. Hrdinou - antihrdinou je analfabet, kterému jeho handicap vynahrazuje obrázková Bible Gustava Dorého a otevírá mu tak svět, jenž je pro ostatní podobně postižené jedince nedostupný.
Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti, anebo už jde o samostatnou, novou skutečnost?! Autor zachází ještě mnohem dál a ústy svých tradičně bizarních hrdinů vyslovuje myšlenku, že falsifikát je dost možná ten jediný pravdivý obraz našeho života. Ale jak je to v případě lidí, proměňujících vlastní identitu? Která naše tvář je ta pravá? Hluboký, mnohovrstevnatý a „lindgrenovsky“ ironický román, obsahující řadu narážek na Heideggera, Schopenauera, ale i Baudelaira nebo kupříkladu S. Dalí, zvažuje propast mezi životem a jeho mediální podobou, a v maximální míře naplňuje nároky kladené na kvalitní moderní literaturu, inteligentně parodující naši malichernou současnost.