Humorné črty, reportáže a povídky provázejí čtenáře mizícím i zmizelým už kapitalistickým světem, který svými postavami i způsoby života vybízel právě tak k smíchu, jako k prudkému odsudku, a jemuž se znamenitý novinář vysmívá atepe ho důtkami satiry a ironie.
22 humorných a satirických povídek známého novináře.
Pestrý sborník reportáží z let 1910-1947 podává výmluvné svědectví o šíři Kischových zájmů i o jeho reportérském vývoji. Zprvu se zajímal Kisch o látky nevšední, v posledních reportážích dospěl ke klasické vyváženosti motivů sociálních i politických. V nich dovedl vyhmátnout tonejdůležitější a nejtypičtější. Tak se stávají Kischovy reportáže četbou nejen zajímavou, ale i poučnou. Dovíme se z nich zajímavé příběhy ze života Leninova, vylíčení smrti K. Liebknechta a R. Luxemburgové, o osudech rakouského milicionáře v občanské válce ve Španělsku, o slovenských vystěhovalcích, odjíždějících za první republiky do Ameriky, o životě česáčů chmele před válkou, o pobytu Karla Marxe v Karlových Varech, o návštěvě u Petra Bezruče, o poměrech v rodině T. Bati, o noclehárnách londýnské chudiny, o převýchově sociálně a duševně vyšinutých v SSSR po ukončení občanské války a pod. Kischovy reportáže vynikají nejen pestrostí a napínavostí, ale především také pravdivostí.
Soubor reportáží, které "zuřivý" publicista Egon Erwin Kisch shromáždil a napsal v prvních dvaceti letech 20. století.
Hra zachycuje tragický příběh z občanské války ve Španělsku a na osudu Terezy Carrarové ukazuje, že v boji s fašismem není jiné volby než stát na jedné nebo druhé straně. Pod vlivem konservativní výchovy a z obavy o své syny postavila se paní Carrarová na stanovisko neutrála a ocitla se tak v konfliktu se svou rodinou i s celou vesnicí. Teprve osud vlastního syna, který ji uposlechl, neúčastnil se boje a přesto byl fašisty zavražděn, odhaluje jí hloubku jejího omylu a přivádí ji do řad bojovníků za demokracii a pokrok.
