Václav Kaplický Bücher

Alšovy ilustrace národních písní a říkadel z doby sklonku 18. a na začátku 19. století. Kniha obsahuje více než dvě stě kreseb, včetně ornamentů a iniciál z let 1887 až 1890. Ilustrované písně vytvořili neznámí autoři lidové poezie a sesbírali etnografové a sběratelé písní. Předmluvu napsal Miroslav Míčko, doslov a katalog Jiřina Doubnerová.

Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi. 22-050-87

Mírem vestfálským roku 1648 skončila sice třicetiletá válka, ale neskončilo naprosto utrpení českého lidu. Naopak. Mír utvrdil i mezinárodně vítězství Habsburků v českých zemích a rozhodl na staletí boj uvnitř třídy feudálů - boj trvající od dob husitských - ve prospěch pánů. Dvoudílný román V. Kaplického je obrazem společnosti v době nejhlubšího temna, na sklonku 17. století. 5. vydání

Národní umělec Václav Kaplický tíhl k husitství už od dětství, neboť s krajem táboritů je spojen od svého zrození. Světlo světa spatřil totiž na samotě Červený Dvůr v domku postaveném z kamenů pobořeného Kozího Hrádku – místa, kde kázal Jan Hus. Zřejmě proto už ve svém prvnímhistorickém románu Kraj kalicha sáhl po látce z husitství a vrací se k ní opět po více než dvaceti letech v Táborské republice, jež je autorovým dílem nejzávažnějším i nejrozsáhlejším. Po mnoho let shromažďoval autor obsáhlý materiál, na jehož základě vytvořil myšlenkově bohatý, mohutný celek románové kroniky. Zachytil v ní dramatické události, které v letech 1420–1452 probíhaly v centru nejradikálnějšího křídla husitské revoluce, jímž byl tehdejší Tábor. Kaplický zde však nezobrazil pouze život v tehdejším Táboře, ale vykreslil i situaci celé země a přispěl tak osobitým způsobem k vytvoření představy jedné z nejslavnějších epoch naší národní historie.

Povídky, které popisují život obyčejných lidí za 2.světové války v českých městech a na vesnicích. Občas na sebe povídky navazují.