Atlas nářečí českého jazyka
Nominativ a akuzativ plurálu životných maskulin




Nominativ a akuzativ plurálu životných maskulin
Součástí sbírek dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., je Archiv zvukových záznamů nářečních promluv. Archiv je budován od padesátých let 20. století a je dodnes průběžně doplňován o nové nářeční záznamy. Obsahuje nahrávky z celého území České republiky s celkovou stopáží kolem 620 hodin, také několik nahrávek ze zahraničních enkláv českého jazyka. Jde tak o největší fonotéku svého druhu na světě. Některé nahrávky obsažené v ar chivu jsou velmi vzácné, zvláště ty nejstarší jsou cenným (a někdy i jediným) zdrojem informací o zvukové podobě nářečí v minulosti. Brožura seznamuje čtenáře s historií, současností i budoucností archivu. Představuje způsob sběru jazykového materiálu a zásady terénních výzkumů, katalogizaci zvukových souborů a pořizování jejich transkriptů, vytváření online databáze a nářeční fonotéky.
Kolektivní monografie ze stejnojmenné konference (30. a 31. května 2023). V publikaci se setkávají názory etnografů, historiků, kunsthistoriků i lingvistů a čtenář může ve třinácti příspěvcích konfrontovat různá hlediska, společně přispívající k porozumění barevnosti a barvách i jejich souvislostech v tradiční kultuře. Částečně souběžný polský text, částečně slovenský text, anglické a německé resumé.
Monografie se věnuje čtyřem pravopisně-hláskoslovným jevům, konkrétně protetickému v- (např. vokno), úžení é í (dobrý mlíko), diftongizaci ý ej (bílej mlejn) a náslovné diftongizaci ú ou (oumysl), a to v tištěných literárních památkách z 16.–18. století. Těžištěm monografie je jazyková analýza dobových literárních pramenů ve snaze o postižení tehdejší uzance, vývojových tendencí a odlišností od dnešní jazykové situace. Práce materiálově vychází z více než 100 tisků z okruhu náboženských, historiografických a jazykově reflexivních textů. Monografie zásadním způsobem přispívá k poznání češtiny 16.–18. století; doplňuje dosavadní poznatky o nové informace a koriguje některé starší soudy, například o tzv. jazykovém úpadku, neprávem přisuzovaném barokní češtině.