Milan Myška Reihenfolge der Bücher

Předkládaná edice obsahuje korespondenci mezi profesory Jaroslavem Markem (1926–2011) a Františkem Kutnarem (1903–1983) z doby jejich spolupráce na díle Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. a II. Umožňuje hlubší vhled do tvůrčích postupů obou autorů a reflektuje změny v politické situaci a kulturním milieu dané doby. Jejím prostřednictvím lze zachytit také postoje československých historiků, jejich vztah k politické situaci, jejich ochotu podrobit se ideologickému nátlaku či jej aktivně vykonávat.

Publikace je věnována fenoménu industrializace a jejímu regionálnímu průběhu. Je tvořena souborem čtyř obsáhlých studií, v nichž se autor zamýšlí nad paradigmatem industrializace a její interakcí s vybraným regionem. Sleduje tento fenomén v oblasti akciového podnikání v Rakouském Slezsku ve vybraných sektorech průmyslu, obchodu a dopravy před první světovou válkou. Všímá si také zániku domáckého průmyslu a dále vlivu industrializace na vývoj ekonomiky na rozhraní dvou hospodářských systémů.

Kniha našeho předního hospodářského historika je novým a doplněným vydáním knihy Opožděná industrializace, která vyšla v roce 1991 jako suplementum v Trutnově vydávaného sborníku Lnářský průmysl. Autor zde řeší především dva problémy: snaží se vysledovat hlavní tendence a pravidelnosti vývoje textilního průmyslu lnářského a bavlnářského na Místecku a Frýdecku v období od vzniku městské a venkovské plátenické výroby v regionu přibližně v 17. století do období, kdy se zde prosadila strojní, továrně organizovaná velkovýroba, a zároveň na příkladu konkrétního regionu řeší obecnější otázku tzv. protoindustrializace. Knihu tvoří pět hlavních kapitol (Počátky plátenictví na Místecku a Frýdecku, Zapojení venkovských tkalců do výroby pro neregionální trhy, Na cestě k průmyslové revoluci, Počátky továrního průmyslu bavlnářského, Protoindustriální formy a způsoby produkce ve věku moderních továren), které jsou dále funkčně členěny, a jeden exkurz zabývající se konkrétním příběhem jednoho z místních továrníků - Adolfa Landsbergera. Publikace je doplněna soupisem použitých pramenů a literatury, německým rezumé, jmenným a místním rejstříkem a průběžně v textu také více než čtyřmi desítkami černobílých fotografií.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Albert Josef říšský hrabě z Hodic (1706-1778) patřil k nejznámějším osobnostem z řad slezské šlechty. Pozornost upoutával tím, jak z nevýznamného šlechtického sídla Slezských Rudoltic v průběhu tří desítiletí vybudoval pozoruhodné centrum zámecké kultury období pozdního baroka a osvícenství, jemuž se od současníků dostalo pojmenování "slezské Versailles". V odloučení od kulturních metropolí sledoval a rezonoval nové duchovní proudy a s pomocí svých poddaných a služebnictva rozvíjel zámeckou kulturu (hudba, opera, divadlo, tanec, zahradní architektura). V těžkých podmínkách regionu, který byl po dobu slezských válek dějištěm válečných operací, usiloval o smíření pruských Hohenzollernů (Friedrich II.) a rakouských Habsburků (Marie Tereze, Josef II.). Již za svého života, ale i později, osobnost Hodicova vzbuzovala zájem nejen historiků, ale i beletristů. Ti kolem jeho osobnosti navršili záplavu výmyslů, falešných konstrukcí a mýtů, které přešly do obecného povědomí. Kniha se pokouší alespoň některé z nich uvést na pravou míru.