Dopisy k Bohu a mým nejbližším, kteří již odpočívají v nebi. Sbírka básní pojednávající o životě a jeho smyslu, o nebi, ráji a pekle, o vyrovnávání se se smrtí, o štěstí a smutku, o dnešních lidech a jejich chování k naší planetě.
Sbírka básní pojednávající o životě a smrti, o lidské duši a touze po štěstí, o radostech a strastech, a především o nejkrásnějším lidském citu - lásce, jež dokáže být velmi bolestivá, ale také překrásná.
Sbírka básní o nejkrásnějším lidském citu – lásce. Sbírka pojednává o kráse, štěstí, radosti, ale také pádech, strastech a bolesti lásky. O tom, že nikdo nejsme perfektní a učíme se milovat a milujeme, tak nejlépe, jak dovedeme, i když to místy opravdu bolí. Sbírka vyjadřuje žár mého srdce pro dívku, jež jej uchvátila a očarovala, tak moc, že potřebovalo své city pomocí těchto písní vyzpívat. Každý verš je jako melodie štěstí a radosti, kterou mi do života přinesla. Tato sbírka oslavuje čarovnou moc, krásu a štěstí pravé lásky.
Tato sbírka básní je o temných dobách se světlými chvilkami a o naději v lepší zítřky. O emocích, které prožívá více a více lidí. O pocitech jako osamění, smutek, prázdnota, deprese, úzkost, sebevražedné myšlenky nebo existenční krize, které zažil snad každý a je důležité o nich mluvit. Sbírka je prokládána milostnými verši. V neposlední řadě jsou v ní i básně o kruté realitě života, falešných a nepřejících lidech a o dalších problémech dnešní společnosti.
V životě často čekáme na velké věci. Ale co když ty největší poklady nosíme s sebou už od dětství a nacházíme je v obyčejných chvílích, které jsme se jen odnaučili vidět? Tato sbírka je tichým poděkováním. Za teplou vodu ve sprše. Za smích u babičky. Za usínání vedle někoho, koho máme rádi. Za kapky deště na skle. Za to, že jsme tady, teď a spolu. Protože někdy stačí jen zpomalit a vidět to, co je opravdu důležité.