Jiří Bílek Reihenfolge der Bücher

Menhiry jsou uměle vztyčené kameny a jeden z projevů tzv. megalitické kultury. O jejich účelu, poslání i době vztyčení koluje vedle pověstí a legend také řada odborných i laických teorií. Někteří badatelé v nich vidí kultovní místa, jiní pravěké astronomické observatoře a kalendář, další místa koncentrace mimořádně silné „zemské energie“ či označení průběhu „dračích žil“, nechybějí ani názory, že jde o nepřímý doklad dávných styků s mimozemskými civilizacemi. Patrně každý zná anglické Stonehenge nebo bretaňský Carnac, ale vztyčené kameny – ať již izolované, ve skupinách či jako součást megalitických staveb – najdeme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejznámější i méně známé lokality z Evropy, Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie navštíví čtenář v první části knihy. Také na území Čech se vyskytuje řada vztyčených kamenů, které jsou některými badateli označovány za pravěké menhiry, s čímž jiní nesouhlasí. Knížka zavede čtenáře na 115 lokalit v Čechách, kde se tyto záhadné kameny, kamenné řady a kruhy a kamenné stoly nacházejí, na dalších 11 lokalit, kde již kameny nelze vidět, protože zmizely, a na 20 míst s kameny a kruhy vztyčenými v posledních desetiletích většinou stoupenci novodruidismu a psychotroniky. Text doplňuje přes 280 fotografií, mapek, plánků, kreseb a dalších ilustrací a knížka může sloužit také jako turistická příručka k návštěvě jednotlivých lokalit.

Smrtelně nebezpečná metoda / Kristýna Pivodová -- Démon pomsty / Jan Vašek -- Hořká chuť sladkých třešní / Jiří Bílek -- Černá ovce rodiny / Antonín Jirotka -- Důkazy chyběly / Jiří Soukup -- Vděk zplacený sekerou / Vladimír Matoušek -- Ženy v ohrožení / Jiří Soukup -- Hra pro tři / Jan J. Vaněk / Riskantní povolání / Jiří Soukup -- Vražedná láska / Jiří Bílek -- Kdo jinému jámu kopá / Jan Ptáček -- Nešťastně tragický trojúhelník... / Karel Fořt

Král Václav IV. seděl na českém trůnu 41 let, římským králem byl 34 let. V délce vlády překonal svého slavného otce Karla IV. a českou korunu nosil nejdéle ze všech našich panovníků středověku i novověku - padesát šest let, protože mu ji nasadili už jako dvouletému chlapci. Nemohl proto být „neschopným a líným“ králem, jak ho označili kurfiřti při Václavově sesazení z římského trůnu či pouhým „žráčem a opilcem“, jak ho pomlouvali jeho nepřátelé, vždyť podle jiných současníků byl „výborným společníkem, moudrým a zdvořilým knížetem“. Vládl v opravdu těžkých časech, jaké západní křesťanský svět do té doby nezažil - papežské schizma jej obrátilo vzhůru nohama a většina jistot, na nichž stál, přestala platit. Václavovy nezdary byly do značné míry důsledkem až přílišné otcovské lásky a špatné výchovy a co nezkazil Karel IV., o to se postarali žijící Lucemburkové, v nichž Václav nenašel oporu, ale většinou mu jen házeli klacky pod nohy, stejně jako česká i říšská vysoká šlechta a arcibiskupové. Patrně neměl žádného skutečného přítele a ani jeho manželství nebyla šťastná. Žil ve stálém strachu a své splíny léčil vínem, až se rozpadla jeho osobnost. V srpnu roku 2019 je tomu 600 let, co zemřel na Novém hradu u Kunratic a jeho smrt otevřela stavidla husitské revoluce. Knížka vám prozradí, jaký Václav IV. skutečně byl i proč ho můžeme nazvat „nešťastným králem“.

Zikmund Lucemburský, druhorozený syn císaře Karla IV., byl významným vládcem pozdního středověku, známým v Německu a Maďarsku. Jeho vláda trvala téměř padesát let a vyznačovala se snahou o reformu církve a posílení postavení římské říše. Zikmund vyřešil dlouhé papežské schizma a usmířil katolickou církev s husitským hnutím. V Čechách však byl znám jako „lišky ryšavé“, která podvedla svého bratra Václava IV., vylákala Jana Husa do Kostnice a vedla kruté války proti husitům, které devastovaly zemi. I po svém nástupu na český trůn v roce 1436 se neprojevil jako panovník, který by se staral o blaho své země. Současníci ho popisovali jako „muže dvou tváří“, který sledoval především vlastní prospěch a neváhal lhát či podvádět, ale zároveň byl mistrem diplomacie a schopný kompromisu. Zikmund přišel s myšlenkou vytvoření „podunajské monarchie“ z českých, rakouských a uherských zemí, která měla čelit osmanským výbojům a odstředivým tendencím v Německu. Jeho vize a činy ho činily předchůdcem své doby, což vedlo k jeho nekritickému obdivu i odsudkům.

Naše vlast patří nejen k nejkrásnějším místům na světě, ale díky své dlouhé a bohaté historii také k nejpodivnějším, nejtajemnějším a nejzáhadnějším. V průběhu věků se událo mnohé, co podle záhadologů a psychotroniků zanechalo svůj pozitivní či negativní otisk. Nejde jen o lidové pověsti a báje, často připomínající pohádky, které však přesto mohou mít kdesi v pozadí „zrnko pravdy“, ale rovněž o prokázané historické události, po nichž tu „cosi“ zůstalo. Můžete se o tom přesvědčit sami, protože u všech míst, která jsou řazena abecedně, je uvedeno i jejich zeměpisné umístění v Čechách, na Moravě či ve Slezsku.

Detektivní povídky českých autorů, které vznikly na základě skutečných událostí. Krimi 1/2019.

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Spojení tohoto obrazu s válkami, byť polozapomenutými, se může zdát nevhodné. Jaké sliby či naděje si pod těmi jablíčky představit? Přesto dokonale vystihují obsah knihy. Po první světové válce si Československo a Polsko dělaly nárok na území Těšínského knížectví, podporované historickými, ekonomickými a etnickými argumenty. Spor vyvrcholil v lednu 1919 sedmidenní válkou, kdy československé legie obsadily většinu Těšínska, ale později se musely stáhnout na hranici podél řeky Olše, známé v Polsku jako Olza. Oblast, která připadla Československu, se začala nazývat Zaolží a její návrat se stal trvalým tématem polské zahraniční politiky a vztahů s Československem. V září 1938 donutila polská vláda, po mnichovské dohodě, oslabené Československo, aby jí pod hrozbou útoku Zaolží vydalo. Po druhé světové válce se spor o Těšínsko opět rozhořel, českoslovenští vojáci obsadili část Ratibořska, ale museli se stáhnout. Obě země se nakonec dohodly na spojenecké smlouvě v roce 1947, avšak hraniční otázky byly vyřešeny až o jedenáct let později. Těšínsko, s jeho pestrým národnostním složením, prožilo mezi lety 1918 a 1947 těžké chvíle, kdy Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci a Židé zažili pronásledování a zklamání z planých slibů. Tato jablíčka byla často opravdu kyselá…

Jubilejní publikace představuje formou krátkých textů a mnohých barevných fotografií historii i současnost Ústřední hudby Armády České republiky.

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války.