Pavel Kohout Reihenfolge der Bücher

Karlu Koutnému se po ukončení kariéry kriminalisty hroutí život. Rozpadl se mu vztah s partnerkou, profesně tápe a noční můry řeší alkoholem. Ač se snaží na dráhu vyšetřovatele zapomenout, shodou okolností objeví v lese oběšenou dívku. Vyšetřování oběšené dostává na starost mladý Martin Tůma jako svůj první samostatný případ. Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o sebevraždu a nadřízení směrují mladíka k uzavření případu. On má ale podezření, že se jednalo o vraždu.

Ve svém čtyřiadevadesátém roce se autor několika desítek divadelních her, románů, memoárománů a filmových scénářů Pavel Kohout rozhodne pod „anonymním pseudonymem“ Pako naskočit znovu do nekončícího štafetového závodu – už se čtvrtou generací literátů a čtenářů doma i ve světě. Zvolí k tomu náročnou „svěrací kazajku“ dramatických i anekdotických monologů, které se vážou ke každému z roků jeho života, a esemeskově stručných poznámek, které doplňují každý text a současně mapují lidský, občanský, umělecký i osobní stav autora Letorostů samomluv v dané době.

Mandel v podání Pavla Kohouta zahrnuje dva svazky shrnující patnáct her, které autor napsal mezi lety 1957 a 2020. První hra, Taková láska (1957), je věnována hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi. Cesta kolem světa za 80 dní (1961) je napsána in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožný. Dvanáct (1963) je věnována herečce Marii Drahokoupilové. August August, august (1967) je napsána pro "manželku" Jelenou Mašínovou, zvanou Zet. Válka ve třetím patře (1971) je věnována těm, kteří prožili Pražské jaro 1968 a Chartu 77. Ubohý vrah (1973) je in memoriam herci Jiřímu Adamírovi. Ecce Constantia! (1989) je věnována režisérovi Luboši Pistoriusovi. Další hry zahrnují Nuly (2000), Éros (2002), Arturovo bolero (2003), Cyrano!! (2005), Hašler (2013), Vítězný únor L. P. 1948 (2016), Katyně Lízinka (2018) a Valná hromada (2020). Každá hra je spojena s osobními vzpomínkami a dedikacemi, které odrážejí autorovy vztahy a inspirace během jeho tvůrčí kariéry.

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu. Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.

„Řeky mají přítoky, které posilují jejich proud. Romány je mají též. Objevují se v nich ucelené příběhy, které je buď přímo inspirovaly nebo obohatily. V Babičce naší paní Boženy Němcové je to příběh Viktorky. Přečetl jsem teď všechny své prózy znovu, vybral z nich pasáže, fungující po malé úpravě jako samostatné povídky či dokonce novely, a připojil k nim i svůj nejčerstvější román, byť teprve rozepsaný. Seřadil jsem všechny texty v pořadí, v jakém byly napsány, aby zrcadlily i dobu svého vzniku. Je to možná můj opus ultimus, mé poslední dílo.“ – Pavel Kohout, držitel Ceny za celoživotní dílo (2020) ankety Kniha roku

V rodinném domku v Soběslavi nalezne policie tři mrtvá těla. Jedná se o bývalé partnery a jejich půlročního vnuka. Jediný, kdo z rodiny zbývá naživu, je jejich dcera, která je nyní pravděpodobně v nebezpečí. Případ vyšetřuje zkušený podplukovník Petr Machala a policejní nováček Martin Tůma. Vyšetřování zavádí policisty do slepé uličky a do hry promlouvá také varianta, že dcera budoucí obětí není a motiv vražd byl úplně jiný, než se zdál…

Les Bor u Českých Budějovic je místo opředené mnoha tajemstvími a tragickými událostmi. Není tedy divu, že poté, co najde skupina studentů v lese zavražděného muže, vyvolá tento hrůzný čin značný rozruch. Případ dostává na starosti zkušený kriminalista Karel Koutný spolu s Janem Sojkou, který se z rodinných důvodů vrací z Prahy do rodného města. Ač byl Sojka pryč několik let, vyšetřování vraždy se ho osobně týká – oběť, vdovu i podezřelé s ním totiž spojuje společné studium na střední škole. Dříve než detektivové dokáží rozplést spletité nitky případu, zasáhne do vyšetřování nečekaná událost, která ovlivní i jejich osobní životy…

Am 20. Juli 2018 feierte Pavel Kohout seinen 90. Geburtstag. In den „Tagebüchern eines Europäers“ blickt er auf sein Leben zurück und behandelt die großen Themen der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Seine „Memoiromane“ – eine Verschmelzung literarischer Dichtung mit biografischer Wahrheit – umfassen eine Epoche, in der sich die Welt mehr gewandelt hat als je zuvor. Kohouts Leben spiegelt die Brüche seines Jahrhunderts wider: Er war in jungen Jahren überzeugter Kommunist und meistgespielter Stückeschreiber der ČSSR, wurde später Wortführer des Prager Frühlings und Dissident, den man aus der Partei ausschloss und des Landes verwies. In den ausgewählten Herzstücken seiner Lebensberichte, wie „Aus dem Tagebuch eines Konterrevolutionärs“ (1969) und „Mein tolles Leben mit Hitler, Stalin und Havel“ (2010), lässt er die entscheidenden politischen Ereignisse Revue passieren, die in seine Existenz eingriffen. Er beschreibt den Kampf gegen Totalitarismus, für Freiheit und Demokratie und die Akteure auf beiden Seiten. Als brillanter Theaterautor arrangiert er seine Geschichte wie ein Bühnenstück, tritt mit seinen Lesern in Dialog und begleitet sie auf persönliche Weise durch seine Lebensbilanz. Diese autobiografische Sammlung ist sein eindrucksvolles Vermächtnis an die Leser.