František Kressa Bücher

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné.

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Popisuje například, jak se během zásobovací krize v centru Brna prodávali na ulicích i doma vypěstovaní králíci. Bizarnost doby normalizace už je jen historií, stejně jako romanticky zanedbané město Brno, o němž se bez Kressových fotografií nechce ani věřit, že tak někdy vypadalo. Zapomenuté negativy Františka Kressy měl autor do loňského roku schované v banánové krabici pod postelí v ubytovně na Radlasu v brněnském Bronxu, kde dosud žije.

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli.

Štatl Františka Kressy. František Kressa působil v 70. a 80. letech jako fotoreportér Brněnského večerníku, jehož vydavatelem byl Městský výbor Komunistické strany v Brně. Jako takový měl přístup všude. Dosud nezveřejněné fotografie zachycují všední život Brňanů a absurdní krásu města Brna v době politického temna. Jsou také návratem k typicky brněnské subkultuře, kterou František Kressa spoluvyvářel. Štatlaři unikali z normaliazačních schématů a nedostatku příležitostí do vlastního apolitického světa. Izolaci Československa a Brna především opepřili oživením lokálního jazyka - hantecu. Kniha provede zájemce výstavbou nových brněnských sídlišť, ale na straně druhé i likvidací staré zástavby. Pečlivou výzdobu, vyzývající k budování míru, s níž ostře kontrastují obrazy poničených fasád v historickém centru a nepořádku ve veřejném prostoru. V neposlední řadě uvidíte rozesmáté cvičence poslední spartakiády vedle zamračených mužů i žen, stojících v nekonečných frontách na cokoliv. Kressova kniha je nezastupitelným dokumentem o tom, jak jsme my sami žili.

Třicet let po pádu komunistického režimu v Evropě jsme se rozhodli připomenout si normalizační Brno a jeho přerod ve svobodné město. Část knihy ukazuje, jak bezzubá ale všudypřítomná byla před pádem berlínské zdi komunistická propaganda. A jak si lidé navykli být z malých věcí šťastni, aby se dokázali v normalizační společnosti cítit dobře. Jen málokdo se dokázal režimu postavit. Každý věřil, že potrvá věčně, jak komunisté hlásali.

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli.

Kniha ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy na fotografiích Františka Kressy. Unikátní soubor snímků zachycuje natáčení zpravodajských a sportovních relací v době normalizace, stejně jako fotografie z natáčení v regionech nebo dnes už kuriózní záběry televizní techniky. Kressa komentuje také poměry v médiích té doby a práci, která byla pro něj únikem před normalizačními schématy, současně však husákovskou režimní propagandu spoluutvářela.