Zdeněk Digrin Bücher

Leopardis Operette morali gelten in Italien seit ihrem ersten Erscheinen 1827 als Musterbeispiel einer satirisch-philosophischen Prosakunst mit poetischer Grundierung: originelle Fabeln, Szenen über das Schicksal des Menschengeschlechts in seinen „Irrungen und Wirrungen“ – eine erzählende Philosophie, die Nietzsches Also sprach Zarathustra vergleichbar ist: anregende, von Geist und Witz nur so sprühende und melancholisch-heitere, meist dialogische Stücke in einer leichten und melodischen Prosa. Den Titel Operette morali (wörtlich: Moralische Werkchen) hat der Übersetzer latinisiert, da Leopardi an Plutarchs Moralia gedacht hat, Kroeber auch an Adornos Minima Moralia. Die Übersetzung ist mit erläuternden Anmerkungen und einem Nachwort von Burkhart Kroeber versehen. Ergänzt wird sie durch einen Essay von Paul Heyse über Leopardis Weltanschauung.

Jediná hra, kterou napsal osobitý a neohrožený renesanční intelektuál, který skončil pro své názory na hranici. S neodolatelným smyslem pro humor a pozoruhodnou společenskou kritičností vypráví několik souběžných příběhů pitoreskních postav tehdejší Neapole. Hra nese název podle postavy jejíž příběh je dominantní, Bonifacia označeného jako „svíčkař“. Nejde o výrobce svíček, ale o ženatého homosexuála, který se zamiluje do kurtizány. Čtenář v textu najde mnohé z toho, co bezpochyby pobouřilo vatikánské soudce, jejichž milost Giordano Bruno nemohl očekávat. V překladu Zdeňka Digrina vychází jako 185. svazek edice D.

Humoristický román zachycující následky roztržitosti námořního kapitána, který zamění záchranné pásy za pásy cudnosti. V okamžiku ztroskotání lodi si je všichni připnou, ale ve zmatku ztratí klíče. Řada humorných situací pak zachycuje další události až do jejich překvapivého nálezu.

Gozzi, velký a úspěšný soupeř dramatika Goldoniho, zvolil ve svých hrách žánr pohádky, která umožnila využívat „kouzel“ barokního jeviště. Mezi jeho mistrovská díla patří tragikomická pohádka Král jelenem, jež vypráví o důvěřivém a naivním králi, kterého pomocí intrik připraví o moc a málem i o krásnou manželku zlotřilý ministr. Vtipné i kruté podobenství nastavuje kritické zrcadlo nízkým lidským vlastnostem, které konfrontuje se silou upřímné lásky. Vychází v překladu Z. Digrina a J. Bílkové jako 122. svazek edice D.

Výběr z dramatické tvorby italského prozaika a dramatika, jehož mnohé hry vznikaly na základě jeho prozaických prací. Svazek obsahuje tyto hry z let 1916-1922: Sicilská komedie (podle povídky "Moucha" a podle románu "NebožtíkMatyáš Pascal"). Diplom (aktovka podle stejnojmenné povídky), V rukavičkách (podle stejnojmenné povídky), Šest postav hledá autora (podtitul "Hra, kterou nutno udělat"), Jindřich IV. (původní hra bez předlohy v próze), Nahé odívati (podle aktovky "Lékařova povinnost").

Autor sleduje hereckou dráhu národního umělce B. Záhorského, který po studiu na pražské konzervatoři vystupoval nejdříve na malých avantgardních scénách a po dvouletém působení v Brně se stává členem souboru Osvobozeného divadla. Dovádí pak herecký vývoj Záhorského až do vrcholnéhoobdobí v Národním divadle a analýzou jeho rolí, v nichž předvádí dokonale mistrovské studie drobných všedních lidí, postihuje i některé obecnější rysy současného herectví. 1. vydání.

Italská renesance dala evropskému divadlu mnoho podnětů. Inspiruje dodnes. Rozsáhlá publikace Zdeňka Digrina o jedné nejinspirativnějších epoch divadla. První původní publikace u nás věnovaná vzniku a vývoji divadla italské renesance, především dramatickým a divadelním projevům cinquecenta, s přesahem do 17. století.