Sonety

Prvních sedmnáct sonetů je apelativních, jsou adresovány mladému muži a autor jej v nich pobízí, aby se oženil a měl děti - jen tak se jeho krása zachová i pro příští generace. Sonety 18.-126. jsou milostné básně a jsou rovněž věnovány mladému muži, což často svádělo k úvahám o Shakespearově homosexualitě či bisexualitě. Sonety 127.-152. jsou také milostné verše, tentokrát věnované "černé dámě". A dva poslední sonety by se nejspíš daly označit jako alegorie.