Parameter
Mehr zum Buch
Podtitul: (zvrácené sonety). O autorce bohužel nevíme nic bližšího. Básně nám poslala v roce 1998 její důvěrnice, která s ní trávila čas v psychiatrickém útulku, kam se Zuna dostala už zcela propadlá alkoholu i drogám. Podle svědectví té ženy, která si přeje zůstat v anonymitě, už tenkrát Zuna nic nového nepsala, kromě neustálých drobných retuší již hotových básní. Celé dny trávila mlčenlivým pohledem z okna, až jednoho dne utekla. Nemůžeme si tak být ani jisti, zda si sama tyto verše neopsala od jiné neznámé básnířky, dosvědčeno je jen to, že se o ně strachovala a takřka všude je s sebou nosila v dosti potrhaném svazečku. Zřejmě to byla jediná literární pozůstalost té mladé ženy, jíž v době hospitalizace nebylo více než pětadvacet let. Jeden z bývalých chovanců útulku zaslal před časem lékařskému personálu zprávu, podle níž se setkal se Zunou na jistém severočeském nádraží. Ve značně zuboženém stavu požádala ho o almužnu. Jevila známky prohlubující se depersonalizace. Zřejmě se odtamtud vydala na cesty, kdoví kam, kdoví pod jakým jménem?
Von Pták brunát (2000) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Pták brunát, Roman Szpuk
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2000
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- 4,83 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Pták brunát
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Roman Szpuk
- Verlag
- Petrov
- Erscheinungsdatum
- 2000
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 807227063x
- ISBN13
- 9788072270637
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Poesie
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Podtitul: (zvrácené sonety). O autorce bohužel nevíme nic bližšího. Básně nám poslala v roce 1998 její důvěrnice, která s ní trávila čas v psychiatrickém útulku, kam se Zuna dostala už zcela propadlá alkoholu i drogám. Podle svědectví té ženy, která si přeje zůstat v anonymitě, už tenkrát Zuna nic nového nepsala, kromě neustálých drobných retuší již hotových básní. Celé dny trávila mlčenlivým pohledem z okna, až jednoho dne utekla. Nemůžeme si tak být ani jisti, zda si sama tyto verše neopsala od jiné neznámé básnířky, dosvědčeno je jen to, že se o ně strachovala a takřka všude je s sebou nosila v dosti potrhaném svazečku. Zřejmě to byla jediná literární pozůstalost té mladé ženy, jíž v době hospitalizace nebylo více než pětadvacet let. Jeden z bývalých chovanců útulku zaslal před časem lékařskému personálu zprávu, podle níž se setkal se Zunou na jistém severočeském nádraží. Ve značně zuboženém stavu požádala ho o almužnu. Jevila známky prohlubující se depersonalizace. Zřejmě se odtamtud vydala na cesty, kdoví kam, kdoví pod jakým jménem?