Parameter
- 320 Seiten
- 12 Lesestunden
Mehr zum Buch
Po uzavření náboženského smíru mezi katolíky a utrakvisty v roce 1485 zažila Kutná Hora stříbrnou horečku. Měla dvacet tisíc obyvatel, byla druhým největším městem v Čechách, důl Osel dosáhl hloubky 600 metrů a byl nejhlubší na světě. Stříbrná řeka odtékala do mincovny Vlašského dvora a z ní pohádkově bohatli kutnohorští měšťané i královští úředníci, zatímco havíři se ocitali ve stále větší bídě a vedlo to i ke známým krvavým vzpourám. Kutnohorští patricijové půjčovali závratné sumy králům a knížatům, zvali do města umělce a chtěli mít větší kostel, než je v Praze nebo v Budíně, ale nechtěli na něj vynaložit tolik peněz. Chrám sv. Barbory zůstal po léta staveništěm. Michal z Vrchovišť, pán stříbrného jednorožce a královský hofmistr, měl od jinošských let sen o dostavěné Svaté Barboře a obětoval své jmění i úřad, aby ho naplnil. Pozval kamenického mistra Matěje Rejska a získal tím nejlepšího přítele. Chrám od těch dob je stavitelský skvost města.
Buchkauf
Stříbrný jednorožec, Ludmila Vaňková
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Stříbrný jednorožec
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Ludmila Vaňková
- Verlag
- Šulc - Švarc
- Erscheinungsdatum
- 2015
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 320
- ISBN10
- 8072443801
- ISBN13
- 9788072443802
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Historische Romane, Tschechische Literatur, Tschechische & slowakische Geschichte, Tschechische Geschichte, 15. Jahrhundert, Kutná Hora
- Bewertung
- 4,15 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Po uzavření náboženského smíru mezi katolíky a utrakvisty v roce 1485 zažila Kutná Hora stříbrnou horečku. Měla dvacet tisíc obyvatel, byla druhým největším městem v Čechách, důl Osel dosáhl hloubky 600 metrů a byl nejhlubší na světě. Stříbrná řeka odtékala do mincovny Vlašského dvora a z ní pohádkově bohatli kutnohorští měšťané i královští úředníci, zatímco havíři se ocitali ve stále větší bídě a vedlo to i ke známým krvavým vzpourám. Kutnohorští patricijové půjčovali závratné sumy králům a knížatům, zvali do města umělce a chtěli mít větší kostel, než je v Praze nebo v Budíně, ale nechtěli na něj vynaložit tolik peněz. Chrám sv. Barbory zůstal po léta staveništěm. Michal z Vrchovišť, pán stříbrného jednorožce a královský hofmistr, měl od jinošských let sen o dostavěné Svaté Barboře a obětoval své jmění i úřad, aby ho naplnil. Pozval kamenického mistra Matěje Rejska a získal tím nejlepšího přítele. Chrám od těch dob je stavitelský skvost města.