Parameter
Mehr zum Buch
Sbírka poezie plzeňské básnířky a výtvarnice. Verše Květy Monhartové jsou většinou kompozice o několika stránkách, v nichž je hlavní důraz položen na rozvíjení základního motivu, jenž je zároveň soustavně přítomen v neustále se opakujících refrénech. Tyto záměrné "reprízy" napomáhají autorce vytvářet jakási pásma, ve kterých se jednotlivé texty odrážejí i prolínají v různých licencích a rovinách. Hned v úvodní básni nazvané "Židle" jsou například tyto předměty charakterizovány jako "svědci života", aby se později v dalším čísle, pojmenovaném tentokrát "Labyrint oka", proměnily v symbol stísněnosti, obav a úzkosti. Monhartová také záměrně využívá i parafráze: snad nejmarkantněji to potvrzuje v básni "Rychle utíkat už neumím", jež nepochybně v tomto souboru představuje jednu z nejvýraznějších osobních reflexí, snad i proto, že v dynamickém nástupu upravuje autorka dnes již téměř klasickou pasáž ze Šrámkova Splavu ("nechci tě potkat v lukách"). Po formální stránce se Monhartová snaží vybavit svůj verš pravidelným rytmem, jenž úzce navazuje na jeho významovou strukturu
Buchkauf
Přesedni na můj vůz, Květa Monhartová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Přesedni na můj vůz
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Květa Monhartová
- Verlag
- Galerie města Plzně
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8025415678
- ISBN13
- 9788025415672
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Poesie, Tschechische Poesie
- Beschreibung
- Sbírka poezie plzeňské básnířky a výtvarnice. Verše Květy Monhartové jsou většinou kompozice o několika stránkách, v nichž je hlavní důraz položen na rozvíjení základního motivu, jenž je zároveň soustavně přítomen v neustále se opakujících refrénech. Tyto záměrné "reprízy" napomáhají autorce vytvářet jakási pásma, ve kterých se jednotlivé texty odrážejí i prolínají v různých licencích a rovinách. Hned v úvodní básni nazvané "Židle" jsou například tyto předměty charakterizovány jako "svědci života", aby se později v dalším čísle, pojmenovaném tentokrát "Labyrint oka", proměnily v symbol stísněnosti, obav a úzkosti. Monhartová také záměrně využívá i parafráze: snad nejmarkantněji to potvrzuje v básni "Rychle utíkat už neumím", jež nepochybně v tomto souboru představuje jednu z nejvýraznějších osobních reflexí, snad i proto, že v dynamickém nástupu upravuje autorka dnes již téměř klasickou pasáž ze Šrámkova Splavu ("nechci tě potkat v lukách"). Po formální stránce se Monhartová snaží vybavit svůj verš pravidelným rytmem, jenž úzce navazuje na jeho významovou strukturu