Návrat dinosaurů

Profesor Carl Schneider si vyhrnul rukáv bílého laboratorního pláště a podíval se na hodinky. Udělal to snad už po pětadvacáté od chvíle, kdy vešel do místnosti, oddělené deseticentimetrovou tabulí z olovnatého skla. Ten pohyb nejenže působil křečovitě a roztržitě, ale byl zároveň i naprosto zbytečný. Jen v té části místnosti, kterou mohl přehlédnout, aniž by musel pohnout hlavou, byly patery veliké hodiny. Všechny ukazovaly přesný čas. Schneider však ciferníkům nevěnoval pozornost. Ani by nedokázal říci, kolik měl na svých hodinkách, ačkoliv se na ně právě podíval. Ten pohyb byl prostě projevem jeho nervozity. Měl také pádné důvody pro to, aby byl nervózní. Všichni v této místnosti měli důvod být nervózní. Ba dokonce měli důvod mít strach. -- zdroj: www.legie.ingo --