Srdce tak bílé

Román o tajemstvích, která je lépe neodkrývat a o nebezpečí, které přináší naslouchání. Cosi v minulosti zásadně ovlivnilo život vypravěče: Jak a proč zemřely otcovy první dvě manželky? A má tato minulost nějakou spojitost s jeho současným manželstvím? Proč jej tak zneklidnilo, když na svatební cestě vyslechl cizí rozhovor? Vypravěč jako profesionální tlumočník ví, jak osudově mohou slova ovlivnit život, jak nebezpečné je naslouchat: jakmile o něčem uslyšíme, jsme vtaženi do události. Život tak nezávisí na tom, co se udělá, nýbrž na tom, co se o někom ví a co neví... Je tedy dobré, odhalovat tajemství, která byla desetiletí zapomenuta? Téma je poněkud proustovské (vliv minulosti zdánlivě zapomenuté na osud i povahu člověka) a stejně tak i způsob zpracování: autor používá asociativní metodu líčení zážitků, prolínají se různé časové roviny i témata, drobnohledně detailní popisy a úvahy. To vše se suverénní vypravěčskou silou.