Parameter
- Buchbewertung
- 5.0
Mehr zum Buch
Rozhovor s Ivanem M. Havlem. Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé.
Buchkauf
Právě proto, že jsem : rozhovor s Ivanem M. Havlem, Jan Lukeš, Ivan M. Havel
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2017
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Právě proto, že jsem : rozhovor s Ivanem M. Havlem
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Lukeš, Ivan M. Havel
- Verlag
- Knihovna Václava Havla
- Verlag
- 2017
- ISBN10
- 8087490770
- ISBN13
- 9788087490778
- Kuratierte Auswahl
- Edice Knihovny Václava Havla
- Kategorie
- Biografien & Memoiren
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Rozhovor s Ivanem M. Havlem. Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé.