Mehr zum Buch
Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců, který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové (především němečtí a francouzští) ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, jež se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu.
Buchkauf
Zrada vzdělanců, Julien Benda
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1929,
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- 5,93 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Zrada vzdělanců
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Julien Benda
- Verlag
- Melantrich
- Erscheinungsdatum
- 1929
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Wahre Geschichten, Politikwissenschaft, Philosophisches Thema, Politik, Frankreich, Meinungsjournalismus, Geschenke für Opa, Rasse, Rassismus, Kommunismus, Abhandlung, Nationalismus, Stalinismus, Intellektuelle, Antimilitarismus
- Erstveröffentlichung
- 1927
- Originaltitel
- La trahison des clercs
- Bewertung
- 3,9 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců, který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové (především němečtí a francouzští) ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, jež se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu.