Vila Stiassni 90 pohnutých let
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, vydal novou publikaci mapující historii jedné z nejslavnějších staveb v brněnských Pisárkách. Autorský kolektiv vedený Petrem Kroupou v ní zúročil starší i nejnovější výzkumy věnované samotné stavbě, osudům rodiny jejích zakladatelů i událostem po druhé světové válce. V letech 1927—1929 vyrostla ve svahu brněnských Pisárek velkorysá vila, obklopená rozsáhlou zahradou. Pro spolumajitele textilní továrny Gebrüder Stiassni Alfreda Stiassni a jeho ženu Hermine, ji vyprojektoval známý brněnský architekt Ernst Wiesner. S exteriérem ve stylu vídeňské individualistické moderny, který navozuje až středomořskou atmosféru, však silně kontrastují honosné interiéry zařízené historickým či historizujícím mobiliářem. Stylový rozpor má na svědomí objednávka stavebníků i zaangažování vídeňského designéra nábytku, dekoratéra a obchodníka se starožitnostmi Franze Wilferta. Stiassni přišli do Brna z Bučovic v druhé polovině 19. století a brzy se díky úspěšným podnikatelským aktivitám nejen v textilním průmyslu zapsali mezi místní měšťanskou honoraci. Kvůli svému židovskému původu však byli nuceni čelit hrozbě přicházejícího nacismu a v roce 1938 se většině rodiny podařilo uprchnout do exilu. Alfred Stiassni se svou ženou Hermine, rozenou Weinmannovou, a jedinou dcerou Susanne našli útočiště v Kalifornii a jejich potomci žijí dodnes. Publikace popisuje na 96 stranách nejen rodinnou historii a architektonickou koncepci vily se zahradou, ale zabývá se také událostmi spjatými s vilou i po útěku jejích prvních majitelů. V průběhu války celý objekt zabavilo německé vojsko, posléze jej vystřídala Rudá armáda. Vila následně přešla do správy KNV a v následujících desetiletích sloužila jako luxusní ubytovna prominentních hostů, přičemž prvním z nich byl československý prezident Edvard Beneš. Komplikovanou správu po roce 1989 a chátrání stavby ukončilo v roce 2009 převzetí Národním památkovým ústavem, který provedl rozsáhlou obnovu a v roce 2014 stavbu zpřístupnil veřejnosti
Buchkauf
Vila Stiassni 90 pohnutých let, Petr Kroupa, Vlasta Loutocká
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2017
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Vila Stiassni 90 pohnutých let
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Petr Kroupa, Vlasta Loutocká
- Verlag
- Národní památkový ústav
- Erscheinungsdatum
- 2017
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8074800989
- ISBN13
- 9788074800986
- Kategorie
- Architektur & Städtebau
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, vydal novou publikaci mapující historii jedné z nejslavnějších staveb v brněnských Pisárkách. Autorský kolektiv vedený Petrem Kroupou v ní zúročil starší i nejnovější výzkumy věnované samotné stavbě, osudům rodiny jejích zakladatelů i událostem po druhé světové válce. V letech 1927—1929 vyrostla ve svahu brněnských Pisárek velkorysá vila, obklopená rozsáhlou zahradou. Pro spolumajitele textilní továrny Gebrüder Stiassni Alfreda Stiassni a jeho ženu Hermine, ji vyprojektoval známý brněnský architekt Ernst Wiesner. S exteriérem ve stylu vídeňské individualistické moderny, který navozuje až středomořskou atmosféru, však silně kontrastují honosné interiéry zařízené historickým či historizujícím mobiliářem. Stylový rozpor má na svědomí objednávka stavebníků i zaangažování vídeňského designéra nábytku, dekoratéra a obchodníka se starožitnostmi Franze Wilferta. Stiassni přišli do Brna z Bučovic v druhé polovině 19. století a brzy se díky úspěšným podnikatelským aktivitám nejen v textilním průmyslu zapsali mezi místní měšťanskou honoraci. Kvůli svému židovskému původu však byli nuceni čelit hrozbě přicházejícího nacismu a v roce 1938 se většině rodiny podařilo uprchnout do exilu. Alfred Stiassni se svou ženou Hermine, rozenou Weinmannovou, a jedinou dcerou Susanne našli útočiště v Kalifornii a jejich potomci žijí dodnes. Publikace popisuje na 96 stranách nejen rodinnou historii a architektonickou koncepci vily se zahradou, ale zabývá se také událostmi spjatými s vilou i po útěku jejích prvních majitelů. V průběhu války celý objekt zabavilo německé vojsko, posléze jej vystřídala Rudá armáda. Vila následně přešla do správy KNV a v následujících desetiletích sloužila jako luxusní ubytovna prominentních hostů, přičemž prvním z nich byl československý prezident Edvard Beneš. Komplikovanou správu po roce 1989 a chátrání stavby ukončilo v roce 2009 převzetí Národním památkovým ústavem, který provedl rozsáhlou obnovu a v roce 2014 stavbu zpřístupnil veřejnosti