Mít, nebo být?

Lidská bytost prostřednictvím průmyslového rozvoje může tvořit zcela nový svět, v němž příroda slouží pouze coby materiál pro nové stvoření - vznikla nová forma boha. Analýza lidského charakteru však prokazuje, že průmyslový systém se opírá o maximalizaci slastného pocitu, egoismus, sobectví a chtivost. Radikální hedonismus a neomezený egoismus mají své kořeny v triumfu modu "vlastnění". Člověk nechápe tento způsob jako jednu z forem existence, nýbrž za sobě vlastní přirozenost. Fromm se pokouší konfrontovat dva základní mody existence a definovat jejich vzájemné odlišnosti. Východisko ze současného neuspokojivého stavu charakteru lidského jedince i samotné společnosti nachází v hluboké subjektivní změně. Její základní rys zosobňuje ochota opustit důraz na vlastnictví a pouze "plně být", tedy potlačit egoistické a hedonistické aspekty charakteru svobodným uvědoměním sounáležitosti s veškerým vnějším světem. Jedině na tomto základě může vzniknout nová společnost, jejíž existence s sebou přinese šanci na záchranu.