Parameter
- 82 Seiten
- 3 Lesestunden
Mehr zum Buch
Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)
Von Básně Svaté Terezie z Lisieux (1995) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Básně Svaté Terezie z Lisieux, Therese von Lisieux
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1995
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- 9,99 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Básně Svaté Terezie z Lisieux
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Therese von Lisieux
- Erscheinungsdatum
- 1995
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 82
- ISBN10
- 8085527928
- ISBN13
- 9788085527926
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Wahre Geschichten, Esoterik & Religion, Biografien, Religiöse Themen, Religion, Spiritualität, Autobiografien & Memoiren, Christliche Themen, Christentum, Theologie, Glaube, Christliches Leben, Katholische Kirche, Spirituelle Entwicklung, Religiöse Themen, Mystik, Biografien von Frauen, Autobiografische Romane, Gott und Mensch, Heilige, Klosterleben, Biografien von Wissenschaftlern, Karmeliten, Heilige Thérèse von Lisieux, 1873-1897
- Erstveröffentlichung
- 1898
- Originaltitel
- l'Histoire d'une Âme
- Bewertung
- 4,45 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)