Vzpoura na Nexu

... když mu přitom na bedrech leží osud tisíců kolonistů? Jedna galaxie už je rasám Rady malá a stačí jedna lidská vizionářka, aby se do pohybu uvedl šílený projekt: stavba obří vesmírné stanice, která by zvládla dopravit do sousední galaxie osadníky a položila základy nové kolonii, na které by se podílely všechny rasy Mléčné dráhy. O šest století později stanice Nexus konečně dorazila ke svému cíli a začíná oživovat svou klíčovou posádku. Šéfka bezpečnosti Sloane Kelly se však z kryostáze neprobouzí do atmosféry nadšeného očekávání, ale do noční můry plné plamenů a smrti. Nexus je kriticky poškozený, dost možná pod útokem nepřátel, a Sloane se může jen pokoušet zachránit, co se dá, a doufat, že se celá stanice nerozpadne dřív, než vůbec z Andromedy uvidí jedinou hvězdu. A s ubíhajícími dny a týdny je situace je čím dál horší. Nexus drží ve svých spárech podivná pavučinová Zkáza táhnoucí se volným vesmírem. Čtyři archy s desítkami tisíc kolonistů, které měly Nexus doprovázet, jsou podle všeho nenávratně ztraceny. Tzv. „zlaté světy“, planety podle všech předběžných průzkumů ideální k osídlení, jsou mrtvé. Zásoby a laboratoře Nexu zničila havárie, která připravila o život i vrchní velení, a tak na celou stanici kromě Sloane dohlíží jen duo úředníků a šéfka inženýrů. Těch pár set členů posádky probuzených kvůli opravám stanice pomalu zachvacuje frustrace, protože naděje i přídělů ubývá… a navzdory veškerým Sloaniným snahám se nepokoje šíří. Schyluje se ke vzpouře, která dost možná zničí sen o životě v Andromedě ještě dřív, než vůbec začal.