Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi)
Autoren
Parameter
- Seitenzahl
- 447 Seiten
- Lesezeit
- 16 Stunden
Mehr zum Buch
Kniha vzpomínek významného českého historika, archiváře a diplomatika, dlouholetého pedagoga Katedry pomocných věd historických a archívního studia na FF UK v Praze. "Má člověk, který prožil doslova celý svůj život v prostředí, které překračuje určité základní horizonty společnosti - a toto je či bylo svým způsobem ve své podstatě ojedinělé - povinnost vydat o něm i o sobě v něm a ovšem i o lidech, kteří v něm a na něj působili, svědectví pro budoucnost? Nebo je jen na jeho libovůli tak učinit? Domnívám se, že to sice pochopitelně je na vůli jednoho každého z nich, ale záleží i na tom, zda chce a hlavně zda má co sdělit. Neboť není nic horšího, podávají-li se jen banality. Nicméně v nějaké formě by tak činit měl, tím spíš, že z historického hlediska jsou i banality svědectvím. Ale říkejme tomu třeba morální či kategorický imperativ, stačí ovšem to říci i méně vznešeně, protože totiž může jít o poučení sebe sama, o jakési zamyšlení nad tím, co se mělo udělat lépe či aspoň jinak."
Buchkauf
Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi), Ivan Hlaváček
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2023
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi)
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Ivan Hlaváček
- Verlag
- Česká archivní společnost
- Erscheinungsdatum
- 2023
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 447
- ISBN10
- 8088223105
- ISBN13
- 9788088223108
- Kategorie
- Alltagsliteratur, Biografien & Memoiren, Tschechische Prosa
- Beschreibung
- Kniha vzpomínek významného českého historika, archiváře a diplomatika, dlouholetého pedagoga Katedry pomocných věd historických a archívního studia na FF UK v Praze. "Má člověk, který prožil doslova celý svůj život v prostředí, které překračuje určité základní horizonty společnosti - a toto je či bylo svým způsobem ve své podstatě ojedinělé - povinnost vydat o něm i o sobě v něm a ovšem i o lidech, kteří v něm a na něj působili, svědectví pro budoucnost? Nebo je jen na jeho libovůli tak učinit? Domnívám se, že to sice pochopitelně je na vůli jednoho každého z nich, ale záleží i na tom, zda chce a hlavně zda má co sdělit. Neboť není nic horšího, podávají-li se jen banality. Nicméně v nějaké formě by tak činit měl, tím spíš, že z historického hlediska jsou i banality svědectvím. Ale říkejme tomu třeba morální či kategorický imperativ, stačí ovšem to říci i méně vznešeně, protože totiž může jít o poučení sebe sama, o jakési zamyšlení nad tím, co se mělo udělat lépe či aspoň jinak."