Mehr zum Buch
Podle vzoru posledního Římana Boëthia (jehož osud také přirovnává ke svému) chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd (svůj dřívější zájem o přírodní vědy charakterizuje v práci jako uváznutí). Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámkový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomínají Hegelovu Fenomenologii ducha. Čtení v zamyšleních E. Rádla (který byl jinak žákem i souputníkem T. G. Masaryka) je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci (je v ní mnoho nahodilostí) a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici. (zdroj: Jiří Procházka, vesmir.cz) Doslov napsal Ladislav Hejdánek. 6. vyd.
Buchkauf
Útěcha z filosofie, Emanuel Rádl, Ladislav Hejdánek
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1994
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Útěcha z filosofie
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Emanuel Rádl, Ladislav Hejdánek
- Verlag
- Svoboda
- Erscheinungsdatum
- 1994
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 90
- ISBN10
- 8020503994
- ISBN13
- 9788020503992
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophie, Tschechische Philosophie
- Bewertung
- 3,7 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Podle vzoru posledního Římana Boëthia (jehož osud také přirovnává ke svému) chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd (svůj dřívější zájem o přírodní vědy charakterizuje v práci jako uváznutí). Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámkový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomínají Hegelovu Fenomenologii ducha. Čtení v zamyšleních E. Rádla (který byl jinak žákem i souputníkem T. G. Masaryka) je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci (je v ní mnoho nahodilostí) a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici. (zdroj: Jiří Procházka, vesmir.cz) Doslov napsal Ladislav Hejdánek. 6. vyd.