Nové perspektivy v psychiatrii a psychologii

Pozorování z moderního výzkumu vědomí. Kniha světoznámého psychiatra českého původu, která vyšla u příležitosti udělení Ceny Nadace VIZE 97 za rok 2007. Prof. MUDr. Stanislav Grof (1931) se narodil a vystudoval medicínu v Praze. Spoluzakládal Výzkumný ústav psychiatrický, kde se věnoval zkoumání účinků psychedelik na lidskou psychiku a terapeutickému užití LSD v případě duševní nemoci. V lednu 1967, na pozvání Výzkumného psychiatrického střediska Univerzity J. Hopkinse v Baltimoru (Maryland USA), pokračoval ve výzkumech v USA. V r. 1969 se zde stává vedoucím (Chief of Psychiatric Research) výzkumů směněných stavů vědomí a profesorem psychiatrie na Univerzitě J. Hopkinse. V roce 1972 publikuje svoji první knihu "Oblasti lidského nevědomí". Jako psychoterapeut hledá Stanislav Grof, ve snaze překonat v té době vládnoucí behaviorismus a úzce biologický freudismus, hlubší psychologické souvislosti procesu růstu a zrání lidské osobnosti. Spolu s Abrahamem Maslowem a Anthony Sutichem (zakladateli Společnosti humanistické psychologie) si uvědomuje, že chybí nesmírně důležitý prvek - duchovní rozměr psychiky. V r. 1968 zakládají všichni tři Společnost pro transpersonální psychologii.Stanislav Grof přispěl během následujících let svojí teoretickou prací i praktickými terapeutickými výsledky významnou měrou k rozvoji a konstituování této oblasti a k celkovému náhledu na lidskou psychiku. Ukázka z knihy: Mnoho lidí, se kterými jsme pracovali, vidělo v holotropních stavech lidstvo na křižovatce, kde se blížilo buď kolektivní anihilaci nebo evolučnímu skoku ve vědomí neslýchaných růzměrů a charakteru. Buď projdeme radikální transformací našeho druhu nebo nemusíme přežít. Zdá se, že kolektivně prožíváme proces podobný psychospirituální smrti a znovuzrození, který již tolik lidí prožilo individuálně v holotropních stavech vědomí. Budeme-li pokračovat v problematických destruktivních a sebedestruktivních tendencích, nepochybně zničíme sami sebe a vážně poškodíme život na této planetě. Jestliže však úspěšně zvnitřníme tento proces v dostatečně velkém měřítku, může to vyústit v evolučním pokroku, který nás posune daleko od našeho současného stavu, jak daleko jsme nyní od primátů. Jakkoli se takovýto vývoj může zdát utopií, může být naší jedinou skutečnou šancí...