Ve sžíravě ironickém textu, se prolínají tři dějové a časové roviny: starořecké Athény s postavami filosofů Aristotela, Sokrata a Platóna, Holandsko sedmnáctého století a osudy malíře Rembrandta (propojeného s Aristotelem tím, že maloval jeho obraz) a Amerika konce dvacátého století. Osou celého příběhu je právě obraz „Aristoteles přemýšlí nad bustou Homérovou“, skrze nějž se všechny časové a dějové linky podivuhodně spojují a volně prolínají a skrze nějž se tak klene historický oblouk od filozofie ducha k filozofii peněz. Mistrovská ukázka postmoderního románu: Tam, kde autor přistupuje k zevrubnému výkladu vlastního pojetí dějin, klade události do nečekaných souvislostí.