Gratis Versand in ganz Deutschland
Bookbot

Böhmerwalder erinnern sich Reihe

Diese Serie taucht tief in die persönlichen Geschichten und Erinnerungen von Menschen ein, die gezwungen waren, ihre Heimat zu verlassen, insbesondere nach den Ereignissen des Zweiten Weltkriegs. Sie bietet eine schonungslose und ehrliche Perspektive auf Verlust, Nostalgie und die Bitterkeit, die aus vergangenen Ungerechtigkeiten entstehen kann. Diese Erzählungen sind starke Zeugnisse für die Widerstandsfähigkeit des menschlichen Geistes angesichts von Widrigkeiten und den komplexen Prozess der Auseinandersetzung mit historischen Traumata.

Šumavští rodáci vzpomínají 5 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
Šumavští rodáci vzpomínají 4 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
Šumavští rodáci vzpomínají 3: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
Šumavští rodáci vzpomínají 2 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
Šumavští rodáci vzpomínají - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

Empfohlene Lesereihenfolge

  1. 1

    Šumavští rodáci vzpomínají - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    • 208 Seiten
    • 8 Lesestunden
    3,6(14)Abgeben

    Vzpomínky těch, kteří museli po skončení druhé světové války opustit své domovy, nejsou právě radostnou četbou a lze pochopit i to, že se v nich někdy mísí se smutkem a nostalgií i pocit hořkosti a ublíženosti. Je to jejich pohled, na který mají právo, a události staré více než šest desetiletí snad ani nemohou vykládat jinak. Byli totiž obětí doby, v níž bylo tolik bezpráví a neslýchaného zla, že každý pokus vyrovnat se s ní musel nutně plodit jen další nespravedlnosti a krutosti. Co se stalo, to už se nemůže odestát. A vyčítat si staré viny není právě nejlepší cestou k jejich odčinění, stejně jako hledat, na čí straně bylo a je provinění větší.

    Šumavští rodáci vzpomínají - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
  2. 2

    Šumavští rodáci vzpomínají 2 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    4,3(4)Abgeben

    Šumava - pohoří oddělující Čechy od Bavorska a tvořící přirozenou hranici mezi oběma zeměmi patřilo a patří k nejkrásnějším a turisticky nejpřitažlivějším, zejména po tom, co zmizela spolu se „železnou oponou“ i většina omezení zakazujících vstup do celé řady lokalit. Zdejší lidé byli vždy svérázní, protože hory umí být stejně krásné jako zrádné a kruté. V důsledku historického vývoje tu vedle sebe žili po staletí Češi a Němci a přesto, že ne vždy to bylo soužití idylické, vycházeli spolu v dobrém – už jen proto, že si často museli vzájemně pomáhat. S nástupem nacismu v Německu se začaly vztahy kalit a po skončení války byla většina zdejších Němců vysídlena – buď za hranice, nebo byli rozptýleni po českém a moravském vnitrozemí. Jejich opuštěné usedlosti obsadili osídlenci: někteří jen proto, aby je vyrabovali, ale mnohem více bylo těch, kteří tu chtěli nalézt nové domovy a trvale žít. Pak ale přišel únor roku 1948, Šumavou probíhala přísně střežená hranice mezi Východem a Západem a ti, kteří zde žili už po generace i nově příchozí museli opustit své domovy. Mnohé osady a především samoty byly zničeny a na dlouhá desetiletí z nich zmizel život. O tom, jaká byla ta původní Šumava i její lidé, vzpomínají místní rodáci. Text působí jako mozaika, v níž se jednotlivé kamínky skládají do větších celků, až nakonec vytvoří plastický obraz času, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává.

    Šumavští rodáci vzpomínají 2 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
  3. 3

    Šumavští rodáci vzpomínají 3: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    5,0(2)Abgeben

    O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že jako klukovi mu tato hájovna připomínala chaloupku z pohádky. Dnes z ní zůstal na louce jen obrovský komín s udírnou obrostlý keři. Karel Větrovec pokračuje v psaní svého životního příběhu doplněného zajímavostmi z kroniky Kašperských Hor, kterou léta jako kronikář píše. Karel Ešner se jako malý kluk začátkem šedesátých let tiše účastnil pravidelných dýchánků starých pánů včetně svého dědy, kteří vzpomínali na své mládí a mimo jiné i na to, jak po Otavě kdysi plavaly vory. Ivana Šafránková, dcera věhlasného šumavského kapelníka Karla Polaty, přispěla vzpomínkou na hudební začátky svého otce a jeho setkání s později proslulým Rudolfem Firkušným. Jistě vás zaujme i osobité vzpomínání Jana Koppa a vyprávění nejen o životě v Roklanské hájence od Eriky Zemanové.

    Šumavští rodáci vzpomínají 3: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
  4. 4

    Šumavští rodáci vzpomínají 4 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    Vzpomínky rodáků a milovníků Šumavy zachycují atmosféru doby jejich dětství a mládí, skládající se do mozaiky, která přetrvává v paměti. Václav Kašpar sdílí příběh ze Sušice, kdy s bratrem vezli načerno semletou mouku. Po domluvě s obchodem, že zavřou v poledne, vyrazili s osmi pytli na valníku. Na Volšovské ulici je zastavil gestapák, což je vyděsilo. Bratr vytáhl papír, který gestapák dlouho četl, zatímco se usmíval. Nakonec jim poradil, aby se vrátili domů, protože na ně čekají. Po vyprávění Slávovi se rozhodli zjistit, zda je skutečně nebezpečí. Kolem hospody nikoho neviděli, ale v zahradě objevili esesáckou čepici s umrlčí lebkou, což naznačovalo, že na ně skutečně číhali. Kašparova vzpomínka ukazuje, jak málo stačilo k neštěstí a jak důležité bylo varování. Po válce se ukázalo, že lidé udávali své sousedy a příbuzné, což dodává příběhu další rozměr.

    Šumavští rodáci vzpomínají 4 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let
  5. 5

    Šumavští rodáci vzpomínají 5 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

    Znovu vás zveme na setkání se zajímavými lidmi, jejichž životy ovlivnila Šumava. Seznámíte se s nelehkým osudem modravského starosty Antonína Schuberta, jehož život mnohokrát ukázal odvrácenou tvář. Antonín Pártl vzpomíná na dětství a historii obce Dolní Vltavice po roce 1945, kdy prázdné domy nabízely místa pro klukovská dobrodružství. Karel Potužník poutavě vypráví o tehdejší době, kdy některé vesnice připomínaly seriál Zdivočelá země. Přistěhovalci z vnitrozemí si mnohdy hráli na kovboje, ale podzim přinesl problémy s krmením dobytka, což vedlo k nutnosti soustředit zbylý dobytek do stáda. Další osudy lidí, o nichž se v knize dočtete, by vydaly na samostatný román. Miroslav Mayer, lesák a ochránce hranic, vzpomíná na slova vojáka z pohraniční roty, který po smrti kamaráda prohlásil: „Mým největším přáním je, aby již na žádných hranicích neumírali lidé…!“ Na závěr se dozvíte o šumavské legendě, lékaři Zdeňku Kostrouchovi, který obětavě jezdil za svými pacienty na koni v jakoukoli denní či noční hodinu, protože sehnat sanitku bylo tehdy téměř nemožné.

    Šumavští rodáci vzpomínají 5 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let