Slovník floskulí 1-2
- 2 Bände
Diese Serie taucht ein in die faszinierende Welt des sprachlichen Verfalls und leerer Phrasen. Sie untersucht, wie Klischees, Slogans und ideologische Jargons zu Werkzeugen werden, die echtes Denken ersetzen. Es ist ein kritischer, aber zugleich humorvoller Blick darauf, wie Worte zur Manipulation und zur Verschleierung der Realität missbraucht werden. Die Reihe deckt auf, wie diese "sprachlichen Smutpartikel" unsere Wahrnehmung prägen und den politischen sowie gesellschaftlichen Diskurs beeinflussen.



Justova první abecedně řazená sbírka úvah nad polistopadovými klišé, nazvaná Slovník floskulí, vyvolala překvapivě silné reakce. Dvě reedice knihy v krátkém čase po rozebraném prvním vydání svědčí o tom, že čtenářů, sledujících úroveň veřejné debaty, je víc, než autor předpokládal. Floskule v jeho pojetí není každý významově opotřebovaný řečový obrat či vazba. Floskule není – řečeno s Karlem Čapkem – ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Toto slovo je etymologicky svázáno s latinským „flos“, „floris“. Floskule je zakrývání, zdobení prázdna slovy. Slovník floskulí 2 pokračuje v úvahách nad módními slovními obraty, jimiž se jejich uživatelé snaží přelstít své čtenáře či posluchače.
Všichni je dobře známe – poletují kolem nás, valí se na nás, často je sami použijeme, ani nevíme jak: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, prizmata, pohody, tahy na branku, úlety, vlajkové lodi, špičky ledovců... Některé z nich původně snad i byly neotřelé a vtipné, omíláním se z nich však stalo smetí. V lepším případě jen zbytečné, ale jindy úmyslně zavádějící a lživé, předstírající zasvěcenost mluvčího a maskující manipulaci s myšlením posluchače a s jeho názory. Nechtějme Slovník řadit jednoznačně mezi jazykové příručky. Je to spíš soubor abecedně řazených esejů o jazyce a myšlení a o nebezpečném ovlivňování, kterému jsme hlavně ze stran médií všichni vystaveni. „Příručka, která by měla být každodenním poradcem a zdrojem varování nám všem – počínaje panem prezidentem a konče posledním houmlesákem! Kdo z nás se alespoň při půl tuctu hesel nechytí za nos?“