Hmyz v klasické japonské poezii 8.–20. století. Tematický výbor japonských básní o hmyzu obsahuje 65 pětiverší waka a 155 trojverší haiku. Je rozdělen do osmi částí podle nejčastěji frekventovaných druhů hmyzu, odedávna v poezii oblíbených díky duchovnímu vlivu šintoismu a buddhismu.
Unikátní rukopis sbírky 120 japonských básní ilustrovaných v kartuších ve tvaru vějířů z konce 16. století je nejrozsáhlejším dochovaným originálem žánru tzv. knih vějířů (ógi no sóši) na světě. V roce 1906 ho přivezl ze své první cesty do Japonska český spisovatel a sběratel Joe Hloucha (1881–1957) a posledních šedesát let je opatrován ve Sbírce orientálního umění Národní galerie v Praze. Básně obsažené v rukopisu přeložila a do japonského literárního i výtvarného kontextu zařadila Helena Honcoopová, bývalá ředitelka Sbírky orientálního umění, ve spolupráci s Joshuou S. Mostowem, světoznámým odborníkem na starou japonskou poezii, a Makoto Yasuharou, japonskou badatelkou z tokijské univerzity Rikkyó.
Japonské rybářské povídky. Soubor šesti rybářských povídek jednoho z nejvýznamnějších japonských moderních autorů přeložili Antonín Líman a Jura Matela. Doslov napsala Zdenka Švarcová, ilustrace vybrala Helena Honcoopová.
Japonské horory : ďáblové, démoni, monstra, strašidla, čarodějové, duchové a přízraky v japonském umění 18. a 19. století / Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze a Galerie Arcimboldo, autor katalogu Helena Honcoopová, Jakub Zeman.
Rozsáhlý výbor z díla jednoho z nejlepších japonských básníků Kobajašiho Issy (1763-1827), jehož tvorbu zná český milovník japonské poezie již z oblíbeného výboru Pár much a já (DharmaGaia 1996). Jeho haiku, zaměřená převážně na přírodní motivy (měsíc, květy, vítr, voda, zvířata, hmyz, ale i lidé a bozi), jsou díky jeho nesmírné citlivosti a otevřenosti vůči i těm nejdrobnějším tvorům považována za momentky absolutní komunikace. Překladatel Antonín Líman o něm napsal, že jeho něžný pohled má v sobě až vesmírnou toleranci a dětskou čistotu.
Výstava seznamuje s vývojem japonského dřevořezu ukiyoe, technikou a zejména tématy, stylistickými prvky a autory těchto tisků, uložených ve sbírkách muzea. Japonský dřevořez ze Západočeského muzea v Plzni : Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění v Chebu (12. června - 3. září 2004).
Bambusy v tušové malbě - ze Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze
Matsuo Bashôs Reisetagebuch „Auf schmalen Pfaden durchs Hinterland“ (1689) gehört zu den Meisterwerken der Weltliteratur. Vor dem Hintergrund einer monatelangen Wanderung durch Japan entstand ein Dokument meditativer Selbstaneignung. Mit höchster Aufmerksamkeit für Natur und Leben porträtiert Bashô sich wie ein asketischer Mönch und entwirft eine poetische Bildergalerie feinster Lebensmomente, die dauerhaft in Erinnerung bleiben.
Katalog výstavy japonské knižní grafiky 17. až 19. století ze sbírek Joe Hlouchy a Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze.
Kniha představuje svět staré japonské poezie prostřednictvím více než dvou set ukázek waka, které vznikaly u císařského dvora v Kjótu od 7. do 15. století. Jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou kolem r. 1236 uspořádal významný básník Fudžiwara no Teika. Tato klasická sbírka je klíčovým dílem japonského duchovního dědictví. Obsáhlý úvod čtenáře zavede do historického, literárního a výtvarného kontextu sbírky, zatímco doslov se zaměřuje na staré japonské poetiky a vysvětluje básnickou dikci, figury a estetiku pětiverší waka, známého také jako tanka. Tato forma má přísné schéma 5-7-5 // 7-7 slabik. Dalších více než sto básní přeložených v úvodu a doslovu ilustruje slohový vývoj, tematické a metaforické bohatství a jazykové zvláštnosti staré japonské poezie. Překlad a komentáře vytvořila japanistka Helena Honcoopová, která také vybrala ilustrace a připravila grafickou koncepci knihy. České vydání obsahuje sto čtyřicet (převážně) barevných dřevořezů a maleb z 13.–20. století. Bohatá obrazová příloha byla umožněna rychlou digitalizací japonského umění, celoživotní specializací autorky a podporou Japan Foundation, která přispěla na tiskové náklady.
Starojaponské zápisníky
