Jiří Němec Bücher

Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. Historie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí – dosud dvakrát, roku 1971 v nakladatelství Vyšehrad (přičemž většina nákladu byla hned po vydání dána do stoupy) a roku 1993 v koedici nakladatelství Mladá fronta a Vyšehrad. V komentáři je také poprvé uveřejněn původní doslov Jiřího Němce k vydání chystanému v nakladatelství Mladá fronta na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, v němž mj. napsal: „Chceme-li se tedy v Heideggerově duchovní krajině orientovat, vyjděme z četby některého jeho díla v originále. Zachycené stopy nás pak už samy povedou k dílům dalším ... A snad se právě pro první setkání s Heideggerovou myšlenkou hodí spisek Vom Wesen der Wahrheit zcela mimořádně. Tato přednáška tvoří totiž v Heideggerově díle jakýsi otočný bod, ,osu turniketu‘, odkud jdou spojnice právě tak k jeho ranějším, jako k jeho pozdějším pracím.“

Studie se zabývá otázkou pravdy v dějinách ve vztahu k lidské existenci a k Bytí vůbec.

Pachateli nejnebezpečnějších a veřejnost nejvíce vzrušujících trestných činů jsou z valné části osoby, charakterizované jako psychopaté.

Druhé vydání souboru esejů. Vybral, uspořádal, předmluvu a komentář napsal Jiří Němec.

Divertimento k filozofii dějin. Práce českého filozofa a psychologa interpretující fenomén dějin antickým mýtem. Též jako vázaná bibliofilie v nákladu 40 ks na ručním papíře.

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory. Letošní sté výročí nabízí jedinečnou příležitost ohlédnout se za proměnami, jimiž historické obory během prvního století existence univerzity prošly. Z historického semináře se postupně oddělovaly a vedle něj také vznikaly další semináře a ústavy s úzkou vazbou k historii i jejím postupům – dějiny umění, archeologie, muzeologie, archivnictví a pomocné vědy historické, etnologie. Autory předkládané publikace vedla snaha odpovědět na otázky, jaký byl význam jmenovaných brněnských seminářů v dějinách vědy a vzdělanosti v domácím a mezinárodním kontextu, jaké osobnosti v Brně vyrostly či jaké vnější vlivy působily na institucionální utváření historických oborů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Publikace je proto rozdělena do tří částí: Institucionální vývoj; Osobnosti; Tradice, inovace a projekty. V této perspektivě sledují autoři vývoj dnešního Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, Ústavu evropské etnologie a Ústavu archeologie a muzeologie v proměnách dějin českých zemí od vzniku samostatného Československa až do současnosti.

Druhý svazek edice rukopisných sešitů významné osobnosti české kultury zahrnuje Čtvrtý a Pátý zápisník, doplněný o oddíl zápisů z let 1964–1969. Jiří Němec psal tento intelektuální deník více než patnáct let, od srpna 1961 do roku 1978. Zaznamenával své aktivity, četbu a vlastní reflexe, což dokumentuje jeho vnitřní nasazení a vnější boje za svobodný život v komunistické společnosti. Období od jara 1965 do jara 1969 přináší významné události a změny. Například redaktoři časopisu Tvář se v roce 1965 zaměřili na aktivní spolupráci, místo pasivní obrany před blížícím se zákazem. Němec usiloval o obnovu katolické církve a sledoval výsledky 2. vatikánského koncilu, což ukazuje na propojení různých okruhů a témat, včetně dialogu mezi křesťany a ateisty, s nimiž se spojili myslitelé neortodoxního marxismu. Zápisníky také zachycují období 1967–1968, kdy došlo k pokusu o obnovu demokratického života, přerušeného okupací v srpnu 1968. Posrpnová doba je reflektována jako hledání východiska z bezvýchodné situace, kdy se duchovní boj stal zdánlivě nereálným. Tyto zápisníky poskytují cenné poznatky o strategiích boje za svobodný život v Československu a odhalují postoje Němce i jeho debatních partnerů z oblasti filosofie a teologie.