Valja Stýblová Reihenfolge der Bücher

V této knize vychází poslední dílo Valji Stýblové novela Františka. Titulní hrdinka je desetiletá dívka, která se léčí v nemocnici s leukemií a setká se zde se starším chlapcem, který ochrnul po těžkém úrazu a zahrává si s myšlenkou sebevraždy. K tomuto příběhu jsou připojeny čtyři novely z knihy Most sebevrahů. Ne vždy se dá uspokojivě vysvětlit, proč se člověk s normální psychikou rozhodne skoncovat se životem, proč se sebevrahové odhodlali ke svému činu až po zralém uvážení, po bilancování dosavadního života. Je to proto, že dosud vyrovnaný člověk neunese životní katastrofu, nebo má část viny také lidská lhostejnost a neschopnost vidět problémy blízkého člověka?

Třetí část biografického románu, v níž je hlavní hrdina Josef Hlávka zkoušen osudem. Nejprve se musí vypořádat s vlastním ochrnutím, posléze překonat smutek ze ztráty milující ženy.Josefa Hlávku na vrcholu úspěšného tvůrčího života zaskočí záhadné ochrnutí. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Jak se mu daří chorobu překonávat, připravuje s pomocí manželky nadaci na podporu české vědy a umění, ale přijde ještě krutější rána osudu - jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj jeho život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Vybuduje na památku Marinky kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. V těchto letech se také seznámí s koncertní pěvkyní a klavírní virtuoskou Zdeňkou Havelkovou, svou druhou ženou. V celém románu vystupuje slavný a uznávaný architekt Hlávka jako milovník Múz a uskutečnuje to, co si předsevzal.

Životopisný román sleduje dětství, mládí i počátky kariéry významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky v letech 1831-1860. Josef Hlávka se narodil roku 1831 v Přešticích u Plzně jako druhorozený syn purkmistra. Bystrý chlapec, projevující se již brzy jako talentovaný kreslíř, studuje nejprve gymnázium v Klatovech, později přechází do Prahy na stavovskou reálku. Když ukončí studia na polytechnice, touží po dalším vzdělání. Rodina se musí ještě více uskrovnit, aby mohl odejít do Vídně na Akademii výtvarných umění, kde patří k nejlepším studentům. Přes prázdniny pracuje u českého stavitele Šebka a získá výuční list zednického tovaryše. Společně s architektem Ferstlem vyhraje soutěž na stavbu votivního chrámu a stipendium mu umožní tříletý studijní pobyt v Itálii, Francii, Řecku, Anglii a Německu. Stavitel Šebek mu po návratu přenechá svou firmu, a tak může Hlávka zahájit samostatnou činnost. V roce 1860 odjíždí do Černovců v Bukovině, aby zde vytvořil projekt biskupské rezidence.

Román Mecenáš v obnošené vestě se zaměřuje na Josefa Hlávku, významného českého mecenáše. Valja Stýblová zachycuje jeho umělecký a osobní život od dětství, přičemž v novém románu se Hlávka objevuje jako mecenáš na odpočinku, oblečený v obnošené vestě. Jeho život byl plný úspěchů, včetně mnoha staveb ve Vídni, Černovcích, Praze a Itálii, a byl jedním z posledních architektů církevních chrámů. Po překonání zákeřné nemoci, která ho upoutala na invalidní vozík, se vrátil k aktivnímu životu. Dvakrát ovdověl a žil na svém zámku v Přešticích, kde začíná děj románu. Hlávka se rozhodl pro čin, který v české společnosti nemá obdoby – založil Českou akademii věd, přičemž financoval její činnost ze svých vlastních prostředků. Tento krok vyvolal závist a podezření, že se jedná o pouhou hru. Přesto se Hlávka skromně vzdálil od svého majetku, který využíval výhradně pro nadaci. Na přelomu 19. a 20. století založil koleje pro vynikající studenty a zajistil fungování nadace i po své smrti. V románu se Hlávka ukazuje jako člověk, který naplnil myšlenku, že český národ může obnovit duchovní a materiální zázemí prostřednictvím mecenášství, přičemž jeho činy jsou obdivuhodné svou důmyslností a velkorysostí.

Lékaři jedné pražské nemocnice řeší výjimečné medicínské případy, které ovlivňují jejich osobnost na celý život. Musejí se vracet i do minulosti a hledat odpovědi na palčivé otázky. Jak zachránit lidský život, když při tom zemře buď matka, nebo dítě? A právě o tom je příběh Kaye a Gity, která je ohrožena chorobou "zapomenutého dechu" - Ondininým prokletím.

V třetí knize životopisného románu Lužanská mše Valja Stýblová zachytila nejtěžší okamžiky v Hlávkově životě. Od začátku své životní dráhy to neměl snadné, ale dokázal se prosadit jako umělec, i jako podnikatel, a protože mu přálo štěstí, se svou stavební kanceláří vydělal obrovské jmění, které celé použil k podpoře české vědy, školství a umění. Na vrcholu úspěšného života ho nejprve postihla záhadná choroba, která ho upoutala na invalidní vozík, a když ji překonal, zasáhla ho rána ještě krutější — jeho milovaná žena Marinka onemocněla nevyléčitelnou tuberkulózou.

Druhá část životopisného románu o Josefu Hlávkovi zahrnuje období let 1861-1869. Hlávkova vídeňská stavební kancelář prosperuje a z chudého studenta se stává vyhledávaný a uznávaný architekt. Prožívá rovněž šťastné chvíle, když na počátku roku 1862 uzavře sňatek se svou příbuznou Marií Čermákovou. Velký úspěch má jeho projekt bukovinské rezidence, rozšířený o synodní budovu s kněžským seminářem i o kostel arménské církve, vyznamenaný druhou cenou na Světové výstavě v Paříži. Svými stavbami a především budovou Dvorní opery se výrazně podílí na rozvoji rakouské metropole. Je jmenován členem vídeňské stavební komise i Akademie výtvarných umění a je mu udělen císařský oficírský řád a titul stavebního rady. Pro Prahu vypracuje projekt budovy Zemské porodnice a je mu svěřeno i vedení stavby. Pro ovdovělou matku kupuje od továrníka Ringhoffera zámek Lužany u rodných Přeštic. Jeho mimořádné pracovní vypětí se začíná projevovat zhoršením zdravotního stavu.

Druhý díl trilogie o slavném a uznávaném architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi.

Román Valji Stýblové přibližuje čtenářům Josefa Hlávku ještě jako nejistého studenta, který má ambiciózní sny a pracuje do úmoru, aby je uskutečnil, takže mu ani nezbývá čas na lásku, na Marinku Čermákovou, kterou ostudně zanedbával. Hlávka vždy vystupoval jako český vlastenec, ale proslavil se hlavně tím, že realizoval velké projekty pro vídeňskou vládu, která jinak českému živlu příliš nepřála. Takových paradoxů najdeme v jeho životě více, všechny se ale spojují do jedné výjimečné Hlávkovy schopnosti: dokázal své plány na rozdíl od jiných vždy realizovat.