Jovanka Šotolová Reihenfolge der Bücher

Jean Giono hat singuläre Meisterwerke der französischen Literatur seiner Epoche geschaffen, bleibt jedoch in Deutschland weitgehend unbekannt. 1946 verfasste er das erste Buch nach dem Krieg, das in einem abgelegenen Bergdorf der Haute-Provence spielt, wo Menschen spurlos verschwinden. Capitaine Langlois, ein ehemaliger Kolonialsoldat, und seine sechs Gendarmen nehmen in einem Gasthaus Quartier, um mysteriösen Verbrechen nachzugehen. Ein Baum, eine Buche, birgt ein entscheidendes Geheimnis. Langlois konfrontiert den Mörder, spricht das Urteil ohne Gericht und vollstreckt es, bevor er das Dorf verlässt. Später kehrt er als Major des Wolfsjagdkorps zurück, um sich in der Gemeinschaft niederzulassen und eine Frau zu finden. Doch er bleibt ein Mensch allein, hochmütig und abweisend, vertraut nur mit Gewalt und Tod. In dieser einsamen Bergwelt wird Langlois zu einer faszinierenden Figur, während Giono die Deutung offenlässt. Der Titel des Originals zitiert Blaise Pascal und verweist auf die Einsamkeit und Not des Menschen.

Nobelpreis für Literatur 2014 Die Mutter, eine schöne Flämin, kommt 1942 durch einen Offizier der Propagandastaffel nach Paris, um eine Schauspielkarriere zu beginnen. Der Vater, während der deutschen Okkupation als Jude verfolgt, ist ein Lebemann, der vom großen Geld träumt und alles, was er bei zwielichtigen Geschäften gewinnt, bald wieder verliert. Die Ehe der Eltern – eine Fehlentscheidung. Zwei Söhne haben sie, der jüngere stirbt im Alter von neun Jahren. Der ältere, Patrick, wird ins Internat abgeschoben, flieht, wird erneut eingesperrt, immer wieder, bis er schließlich mit dem Vater bricht, sich mit kleinen Diebstählen durchschlägt und sein erstes Buch schreibt, mit dem er auf Anhieb Erfolg hat. Patrick Modiano erzählt von seiner unglücklichen Kindheit. Ohne Pathos, ohne Sentimentalität, ohne Hass oder Anklage: »Ich bin ein Hund, der so tut, als habe er einen Stammbaum.«

„Michel Houellebecq se stal marketingovým produktem, značkou. Jeho názor má cenu, chtějí po něm, aby se vyjadřoval ke kdečemu… Je vidět, vystupuje jako moudrý muž, naparuje se, baví své publikum svým číslem starého smutného šaška. Pořád má ovšem i čas psát.“ Novinář Denis Demonpion nabízí aktualizovanou a rozšířenou verzi životopisu původně vydaného v roce 2005. Michel Houellebecq je významným spisovatelem, jeho knihy vycházejí po celém světě, vznikají filmové, divadelní, rozhlasové adaptace. Jeho romány i básně se dnes studují v akademickém prostředí. Ačkoli si pěstuje pověst nepříjemného a nepřístupného společníka, je laureátem Goncourtovy ceny a před časem se stal nositelem Řádu čestné legie. Tyká si se současným francouzským prezidentem i s jedním z jeho předchůdců. To vše považoval Demonpion za důležité: text doplnil o nové poznatky a vydal znovu. Český čtenář může číst Houellebecqovy prózy v překladech od roku 2004. Teprve nyní vychází kniha o něm – o tomto francouzském fenoménu současnosti.

Im Japan des 12. Jahrhunderts stirbt der vom Kaiser bevorzugte Karpfenfischer Katsuro, und nur seine Frau Miyuki kann ihn ersetzen. Sie kennt das geheime Leben der Karpfen und macht sich auf eine abenteuerliche Reise, um die wertvollen Fische an den kaiserlichen Hof zu bringen. Das Dorf Shimae wird von einem Unglück heimgesucht, als Katsuro im Fluss ertrinkt, was dramatisch ist, da seine Karpfen den Kaiser in Heian-kyo zufriedenstellen müssen. Es ist undenkbar, dass die Teiche des Kaisers leer bleiben, weshalb Miyuki die wertvollen Fische zum Minister Nagusa Watanabe bringen soll. Mit zwei großen Weidenreusen auf den Schultern und voller Erinnerungen an ihre verlorene Liebe begibt sich die junge Frau in die Fremde. Sie ist sich der zahlreichen Gefahren bewusst, doch nicht alle Karpfen, mit denen sie aufbricht, werden die Reise überstehen. Didier Decoin schafft eine lebendige Welt voller Farben, Gerüche und Träume, die diesen exotischen Liebesroman zu einem Fest der Phantasie erhebt. Miyukis Reise im mittelalterlichen Japan hinterlässt einen bleibenden Eindruck. Die Geschichte über Parfüm und Schlamm, Kurtisanen und Bauern, Sinnlichkeit und Gewalt wird die Leser verzaubern.

Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily. Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje – ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii. Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi. Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ. Absolutní „francouzskou jedničkou“ je však u nás dlouhodobě Jules Verne.

Dokud se tančí, ještě není tak zle – tragikomický román, který se stal literární senzací nejen ve Francii.“ „Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce nikdy neříkal jedním jménem déle než dva dny po sobě. I když se jí některá jména omrzela dříve a jiná později, tenhle zvyk měla ráda.“ Příběh poněkud extravagantní rodiny vypráví chlapec, který objevil otcův deník, v němž zaznamenal, jak se bláznivě zamiloval do jeho matky. Do ženy milující tanec a zábavu, ale se sklony k šílenství. Humorný i dojemný příběh uchvátil nejprve Francii a nyní dobývá svět. „Otec mi vyprávěl, že než jsem se narodil, lovil mouchy, a lovil je harpunou.“ Tak začíná neuvěřitelné vyprávění o krajně neobvyklé rodině a jejím mazlíčkovi Mademoiselle Superfétatoire, což je exotický druh ptáka z čeledi jeřábovitých. V nepořádné domácnosti se často pořádají večírky, při nichž se pijí litry vína a flambují humři, zatímco rodiče hlavního protagonisty tančí na melancholickou píseň Niny Simoneové, nazvanou Mr. Bojangles. Ta prostupuje celým románem, jenž jinak líčí velký a tragický milostný příběh. Pětatřicetiletý Olivier Bourdeaut napsal svou knihu během sedmi týdnů poté, co v životě „ve všem ostatním selhal“, jak sám prohlásil. Z debutového románu dyslektického spisovatele se ve Francii stala taková senzace, že se jeho čtenáři nahlas smějí a pláčou v pařížském metru.

Catherine, die kleine Tänzerin ist die Geschichte eines kleinen Mädchens und ihres Papas, die in Paris leben, während die Mama, eine Primaballerina, weit weg ist. Das Leben in Paris ist nicht immer leicht: Catherine muss sich den harten Regeln der Schule und der Ballettlehrerin beugen und ihr Vater den rauhen Gesetzen der Geschäftswelt. Darum tauschen beide öfter ihre Brillen aus und entdecken die Welt ganz neu "

Liebe ist unmöglich – Das Alter unausweichlichDaniel24 und Daniel25, emotionslose Neomenschen späterer Klongenerationen, blicken auf ihren genetischen Prototypen und damit auf unsere Gesellschaft zurück: Eine Gesellschaft, die alle Tabus gebrochen hat und unter vernichtender Angst vor dem Altwerden leidet. Doch auch der Neomensch findet in seiner individuellen Unabhängigkeit kein Glück. Marie23 und Daniel25 begeben sich schließlich auf die Suche nach der Möglichkeit einer Insel …„Michel Houellebecq erzählt in seinem neuen Roman ‚Die Möglichkeit einer Insel’ virtuos von Sex, Science-Fiction und Sektenwahn – und liefert damit den Knüller des Buchherbstes.“ (Der Spiegel)