Publikace je sondou do historie řeznického a uzenářského řemesla v Brně. Přináší stručný přehled historie řemesla od jeho počátků do poloviny 20. století, studie věnované dvěma významným brněnským uzenářským firmám – firmě Adolf Jebavý a Ladislav Horníček a podrobný popis a zhodnocení sbírky Technického muzea v Brně s označením 02.03 Řemesla – řeznictví. V centru pozornosti je období od poloviny 19. století do poloviny 20. století, kdy se formovaly právní normy pro provozování řeznické živnosti a kdy došlo k jejímu rozkvětu za tzv. první československé republiky.
Publikace se zaměřuje na průmyslové dědictví textilní výroby v regionu Šumperska a Jesenicka, kde textilní průmysl hrál klíčovou roli v hospodářském životě severní Moravy a severozápadního českého Slezska. Přírodní podmínky podporovaly pěstování lnu, což vedlo k jeho zpracování. Na konci 18. století se začala zpracovávat bavlna a po roce 1850 se rozšířilo tkaní hedvábných a polohedvábných látek. I když je textilní výroba dnes většinou minulostí, její dědictví je stále patrné v regionu. Úvodní kapitoly se věnují historickému vývoji lnářské a hedvábnické výroby, zejména v 19. a první polovině 20. století, kdy došlo k rozmachu průmyslové výroby a stavebnímu rozvoji textilních podniků. Následuje přehled významných podnikatelů a firem, vybraných podle jejich historického významu a stavebního vývoje. Dále je stručně představena technologie zpracování lnu, hedvábí a bavlny, což pomáhá čtenáři pochopit procesy v místních provozech. Klíčová kapitola se zaměřuje na stavební vývoj textilních provozů, přičemž jsou představeny existující areály s historickými, typologickými a architektonickými hodnotami. Závěrečná část obsahuje registry textilních provozů, které dokumentují a lokalizují jednotlivé podniky s dostupnými informacemi.
Zuzanka je sedmiletá holčička s bujnou fantazií. Nosí kalhoty s velkými kapsami, protože se do nich vejde plno užitečných věcí, které by se jí mohly hodit třeba kdyby… ztroskotala na rozbouřeném moři jako Robinson! Chtěla by totiž procestovat celý svět jako členka vědecké výpravy zkoumající život zvířat. Ty má moc ráda, a proto od své babičky Jáji dostane kouzelnou encyklopedii, díky které pozná různé země, naučí se zvířecí řeči a dokonce začne trochu čarovat!
Cílem metodiky je vymezení muzejního pohledu na hodnocení významu a prínosu dochovaného průmyslového dědictví v procesu selekce a tezaurace muzejní sbírky. Vydáno ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně.
Petra Svobodová a Veronika Lukešová zpracovaly rodokmen rodiny Löw-Beerů do formátu letáku, který je doplněn základními údaji o hospodářských a stavebních aktivitách jednotlivých členů rodu
Učebnice má za cíl pomoci studentům s osvojením teoretických a metodologických základů vybraných oborů z tzv. kulturního sektoru. Publikace osvětluje, co to kulturní sektor je, jaký má potenciál, co vše do něj patří, jaké má zákonitosti, čím může obohatit současnou společnost a jaké požadavky jsou kladeny na pracovníky v tomto sektoru.
